Článek
Silný vichr vloni v březnu zrušil finálový závod Světového poháru s hromadným startem, a tak průběžně vedoucí Koukalové připadla trofej bez závěrečného boje. „Trochu jsem si na to teď vzpomněla, jak jsem získala glóbus z postele, stejně jako tuhle cenu. To mi přišlo docela vtipný, že ty nejhodnotnější ceny jsem vyhrála z postele,“ usmívala se Koukalová, kterou trápí vleklé potíže s lýtky a achilovkami.
Rozplakala maminku
Více o své přípravě a návratu k závodům po vyhlášení nemluvila s tím, že prohlášení o případné účasti na zimní olympiádě v Pchjongčchangu bude vydáno v polovině ledna. „Ale doufám, že tahle trofej není poslední slovo, které jsem ve své kariéře řekla, a budu to moct potvrdit dalšími výsledky,“ uvedla.
Už na pódiu během vyhlášení věnovala svoji korunku mamince Gabriele Soukalové, stříbrné medailistce ve štafetě ze ZOH v Sarajevu v běhu na lyžích. „Byla mi celoživotním vzorem po sportovní i lidské stránce,“ vysekla poklonu mamince, které se zaleskly oči. „Viděla jsem už v průběhu pokusu o proslov, jak ji to dojalo, to poznám i na dálku. Byl to velký zážitek pro mě i pro ni,“ postřehla Koukalová.
„Slza ukápla, ale někdy nám to děti takhle dělají,“ přiznávala dojatá maminka, která se pak se svou dcerou a korunkou fotila. „Bylo to hrozné překvapení, i když už ji trošku znám, stejně mi vyrazila dnech. Krásný, je hrozně milá,“ děkovala bývalá lyžařka, která je své dceři oporou i v současném nelehkém období.
Ocenění? Pecka
„Říkám si, že zdraví je na prvním místě a někdy organismus řekne dost. Myslím, že dělá hodně, aby se mohla vrátit. Nechci dělat závěry, všechno se rozhodne během ledna,“ líčila Soukalová. „Na druhou stranu se jí za posledních pět let povedlo udělat tolik radosti a výsledků, že může být spokojená, to se někomu nepovede za celou kariéru,“ vyprávěla.
Pro Koukalovou může být vzpruhou i čtvrteční cena, kterou si vysloužila zejména kompletní sadou medailí z mistrovství světa v Hochfilzenu. „Každé ocenění je pecka, dodává motivaci do další části přípravy a sportovního života,“ líčila biatlonistka.
„Ale nejvíc si vážím toho, že jsem tady mohla být, nejde hodnotit, kdo je nejlepší, to je míchání hrušek s jablky. V mých očích jsou nejlepší všichni, jsem pyšná, že pocházím ze země, která má tolik talentovaných osobností, a nejen ze světa sportu,“ hřálo Sportovkyni roku.
