Článek
Jak náročný je návrat do tréninkové zátěže?
Rozhýbávání a návrat do tréninku složité jsou, protože tělo za těch více než šest týdnů zlenivělo. Na druhou stranu mě žene dopředu chuť do tréninku, už mi to opravdu chybělo a těšil jsem se. Ale musím být opatrný a brzdit se, abych návrat nepřepálil.
Zatím tělo neprotestuje?
Pohybuju se v aerobních intenzitách, uvidíme, až se dostanu do vyšších, jaké budou odezvy. Proto jsem opatrný a tělo se snažím poslouchat.
Michal Krčmář na trati sprintu na Holmenkollenu.
Jak jeho reakce sledujete?
Mám s sebou mašinku, která onemocnění identifikovala, jsem průběžně v kontaktu s trenérem i doktorem, průběžně si dělám odběry, měřím laktát…
Musíte dodržovat i dietu?
Nakonec žádná zásadnější nebyla třeba, protože jsem neměl játra poškozená. Zvýšené byly jaterní enzymy, což nemusí znamenat onemocnění jater, jen bylo třeba, abych je nezatěžoval.
Cítil jste se nemocně?
Pár dnů mě lehce bolela hlava nebo jsem cítil bolest v krku při polykání, ale nic, s čím by se nedalo fungovat, jen lehké náznaky, které by se daly nemoci přisuzovat.
Bylo o to těžší být trpělivý s návratem do tréninku?
Od začátku jsem byl nastavený, že se můžu vrátit za měsíc a půl, ale i za tři, takže trpělivý být musím. Na rovinu, první měsíc byl super, hezky jsem si odpočinul, cítil jsem se dobře. Ale poslední dva týdny jsem už byl rozležený, říkal si, že by bylo fajn něco dělat.
Jak jste se zabavil? Rodinou, návštěvami fotbalových zápasů…?
Na prvním místě byla rodina, normálně bych v tomhle termínu doma byl kratší dobu. Takže jsme byli na dovolené a poprvé jsem na ní nemusel řešit, jestli jít na kolo, nebo běhat. Také jsem chodil na Spartu na fotbal, což bych normálně nemohl, nebo se věnoval obhlídce rodinných aut, které si chceme pořídit.
Stejnou nemocí prošel váš někdejší kolega Ondřej Moravec. Mohl jste od něj čerpat?
Spíš jsme se bavili v tom duchu, že musím být trpělivý a nemá smysl nic uspěchat. Bohužel na tohle onemocnění nic nefunguje, je to jen o trpělivosti. Takže mi spíš Ondra dodával optimismus, že se pak dokázal vrátit a neměl vůbec špatnou sezonu. Snad to tak bude i u mě.
V mužské reprezentaci asi není úplně ideální nálada. Kromě vás si Adam Václavík zlomil ruku, Tomáš Mikyska je po operaci kolene a čeká ho dlouhá pauza…
U Adama ten výpadek nebyl tak velký, celou dobu mohl jezdit na cyklotrenažeru. Ale bohužel zrovna před mistrovstvím světa na domácí půdě přicházejí komplikace. Všichni se to snažíme řešit v klidu, ale pochopitelně bychom radši, kdyby šlo vše podle plánu.
Vy jste se mohl věnovat aspoň střelbě. Nastřílel jste toho přes léto nejvíc v kariéře?
Neznám celkový počet nábojů, ale dva týdny byly určitě intenzivní, jak jsem nic jiného dělat nemohl. S Mattem Emmonsem jsme pracovali na poloze vleže a měli spoustu různých cvičení. Myslím, že jsme ten čas využili naplno.
Mrzelo vás vynechané letní mistrovství světa, nebo byla mrzutější pauza v přípravě?
Spíš celkově. Srpen je pro nás docela stěžejní měsíc nabitý tréninky, kdy se udělá hodně práce. Samozřejmě vynechané závody včetně Fourcade Nordic Festival nebo teď o víkendu letního mistrovství republiky v Letohradě mě mrzí taky.
Dokážete z vašich zkušeností odhadnout, za jak dlouho se dá manko dohnat?
Vůbec nedokážu říct. Pro mě je to první výpadek v kariéře, kromě kratších viróz do čtrnáctí dnů. Ale mám dva milníky: dostat se do listopadu do provozního módu a pak je cíl mít top formu na mistrovství světa.
Je variantou, že byste do sezony naskočil až v jejím průběhu?
Teď nad tím nemá smysl přemýšlet, jsem po pěti dnech tréninku. Čekají mě i funkční vyšetření, kdyby to nebylo ono, můžeme návrat odložit, ale teď je předčasné to řešit.
