Článek
Ne všichni reprezentanti angličtinou suverénně vládnou. „Jasně, komunikace je ten nejslabší článek. Musíme dávat pozor, aby se nic neztratilo, používáme i ruce. Ale když se snažíme mluvit jednoduchou angličtinou, tak všichni rozumí. A při závodech musí jít ze střelnice informace v češtině, to bude komunikovat (asistent) Jirka Holubec,“ ujišťuje Gjelland, olympijský vítěz ve štafetě ze Salt Lake City 2002 a později trenér norské reprezentace.
Zvykají si na angličtinu
„S mojí angličtinou to není ideální, ale spíš proto, že jsem se bála mluvit, než že bych neuměla. Teď když musím mluvit, zvykla jsem si,“ hlásí ženská jednička Veronika Vítková.
Reprezentanti se pak pozvolna pokoušejí norské kouče zasvětit do tajů češtiny. „Egil se snažil pár slov pochytit, Anders je spíš tichý a uzavřený. Pár sprostých slov jsme se ho snažili naučit, ale moc se to nechytlo,“ usmívá se Ondřej Moravec. „Ale lepšího specialistu na lyžařský styl než Nora ani mít nemůžeme,“ má jasno.
Gjelland u ženského týmu zvýšil počet tréninků, ale ubral na intenzitě. „Trénujeme pořád a když už je volno, většinou jen půldenní,“ popisuje Vítková. „Těžkého tréninku je méně, protože na něj musíte být dobře připraveni. Jinak nemá smysl,“ vysvětluje Gjelland.
