Článek
„Musíme být realisti, ale je jen dobře, že jsme se dokázali pohybovat na začátku vepředu a lidi to vtáhlo,“ vykládal Krčmář. Právě on s Mikyskou dostali beznadějně zaplněné tribuny s 28 572 diváky do varu, ožily vzpomínky na loňské mistrovství světa v Oberhofu, kde Češi byli až do posledního úseku ve hře i o zlato a skončili čtvrtí.
Mikyska prokázal, že po loňském vážném zranění kolene jeho forma a pohoda roste s každým závodem. Bezchybná střelba a tolik sebedůvěry, že se nebál před střelnicí posouvat na čelo biatlonového vláčku.
Sestřih štafety mužů 4×7,5 kmVideo: Česká televize
„Před startem jsem se trošku bál, přece jen tlak je to obrovský. Ale celý závod jsem měl spoustu sil a vynikající lyže,“ pochvaloval si biatlonista s hlavou obarvenou na blond. „Bylo to neskutečné, lidi mě obrovsky hnali,“ cenil si Mikyska. Ostatně pokaždé, když se objevil na obrazovce, nebylo ve Vysočina Areně slyšet vlastního slova.
Krčmář dal zapomenout na nepovedenou úvodní smíšenou štafetu, tentokrát byl na střelnici s jedinou výjimkou přesný. „Ale jelo se mi zvláštně. Přišlo mi, že mám dost sil, ale zároveň jsem nejel moc rychle,“ vykládal Krčmář, kterého stejně jako Mikysku čeká ještě v neděli závod s hromadným startem.
Na druhém místě předával Marečkovi, který zatím neprožíval úplně povedený šampionát. „Byl jsem z toho velice nervózní, zažil jsem to už vloni v Oberhofu. Tak jsem se to snažil důstojně zvládnout na trati i střelnici,“ líčil při vzpomínce na minulé MS, kde na jeho úseku Češi ztratili naději na medaili.
Jonáš Mareček na trati mužské štafety
První položku zvládl s jedním dobíjením, ale klidný pořád nebyl. „V posledních třech štafetách jsme vždy šel na trestné kolo až po střelbě vestoje, takže mi spadl kámen ze srdce až po ní,“ přiznával, když se stejnou bilanci zvládl i druhou položku. „Ale od půlky závodu jsem toho měl plné zuby,“ prohlásil.
Pořád udržel českou štafetu na čtvrtém místě, ale na poslední úsek vyrazil proti často nejrychlejším soupeřům debutant na vrcholné akci Vítězslav Hornig. Kvalitní střelec, ale pomalejší běžec.
„Přebírat štafetu na mistrovství světa na čtvrtém místě je hodně náročné,“ uznal. Vestoje pak musel třikrát dobíjet. „Moje hloupé chyby. Jsem aspoň rád, že jsem se dokázal soustředit na dobíjení, které hodně trénujeme v přípravě,“ oddechl si.
V závěru se přes něj přehnal i Ital Tommaso Giacomel, který svůj úsek zvládl o více než minutu a půl rychleji. „V posledním kopci mi došly síly. Jak se to zlomilo do dlouhého sjezdu, vypnuly mi nohy. Už jsem Tommasovi říkal, že byl lepší,“ uznal Hornig, jehož v Novém Městě na Moravě omezovaly i trable se zády.
„Ale v závodě jsem o nich nevěděl, říkal jsem i Romanu Karpíškovi, že to načasoval naprosto přesně, protože mě začala bolet až v cíli,“ děkoval týmovému fyzioterapeutovi.
Lepší střeleckou bilanci než český tým měli jen Kanaďané, ale na elitní šestku to nestačilo. „Kdyby nám řekli před závodem, že budeme sedmí, bereme to všema deseti. Ale po průběhu závodu je to trošku zklamání, rozjetý byl na lepší výsledek. Mrzí mě vůči klukům, že jsem nedokázal udržet umístění, kde jsem to dostal, ale sedmé místo není propadák,“ hlásil Hornig.
„Kluci na prvních dvou úsecích jeli výborný závod, já trochu horší, Víťa to měl těžké. Objektivně tým na medaili nemáme, to by museli ostatní pokazit. Myslím, že kolem toho šestého sedmého místa patříme,“ přitakával Mareček.
