Článek
Ole Einar Björndalen se vyšplhal na svoji sochu poté, co na tiskové konferenci v Simostrandě oznámil ukončení kariéry.
K ukončení kariéry obdržel hvězdný norský biatlonista Ole Einar Björndalen od tamní federace dort.
O odchodu legendárního Nora, jenž se dokázal prosadit i mezi běžci specialisty, se spekulovalo už delší dobu. Především poslední sezóna se mu totiž nevydařila podle představ a nedostal se ani do norské nominace na olympijské hry v Pchjongčchangu.
During a press conference in his hometown Simostranda Ole Einar Bjoerndalen has announced that he is retiring from biathlon.
More to follow on https://t.co/L58B0uXw6K shortly. pic.twitter.com/VoWR2VBsdS
— IBU World Cup (@IBU_WC) 3. dubna 2018
"Pořád mám motivaci, sport mi stále působí neuvěřitelnou radost a to víte, rád bych ještě pokračoval, ale tohle byla moje poslední sezóna," uvedl hvězdný Nor se slzami v očích.
Přiznal, že podíl na zásadním rozhodnutí měla i srdeční arytmie, která jej loni během léta několikrát postihla, stejně tak prodělal několik záchvatů. Lékaři sice rodáka z Drammenu ujistili, že problémy nejsou tak vážné povahy, aby jej ohrožovaly na životě, tělo mu nicméně po letech tvrdého tréninku jasně naznačilo - dost!
Zůstane u sportu?
S celkem 13 olympijskými medailemi (8-4-1) byl Björndalen do letoška nejúspěšnějším účastníkem zimních her. V Pchjongčchangu ho ale překonala krajanka Marit Björgenová, která má nyní z běhu na lyžích 15 cenných kovů.
Šestinásobný celkový vítěz Světového poháru, který během kariéry vyhrál 94 závodů SP, zatím neoznámil, zda u sportu v nějaké roli zůstane i nadále. Předseda Mezinárodní biatlonové unie IBU Anders Besseberg ho v minulosti označil za svého možného nástupce. Dvaasedmdesátiletý Nor, který je hlavou světového biatlonu od roku 1992, v březnu oznámil, že na zářijovém kongresu nebude usilovat o znovuzvolení.
Zatím se Björndalen hodlá věnovat rodině. S běloruskou biatlonistkou Darjou Domračevovou vychovává dceru Xenii.
| Vizitka norského biatlonisty Oleho Einara Björndalena (44), který ukončil kariéru: |
|---|
| Datum a místo narození: 27. ledna 1974, Drammen |
| Výška a váha: 178 cm, 67 kg |
| Největší úspěchy: osminásobný olympijský vítěz, dvacetinásobný mistr světa, šestinásobný celkový vítěz Světového poháru |
| - OH (8-4-1): 1998 (Nagano) - zlato (sprint) a stříbro (štafeta); 2002 (Salt Lake City) - 4x zlato (sprint, stíhací a vytrvalostní závod, štafeta); 2006 (Turín) - 2x stříbro (stíhací a vytrvalostní závod) a bronz (závod s hromadným startem); 2010 (Vancouver) - zlato (štafeta) a stříbro (vytrvalostní závod); 2014 (Soči) - 2x zlato (sprint a smíšená štafeta) |
| - MS (20-14-11): 1997 (Osrblie) - stříbro (štafeta) a bronz (stíhací závod); 1998 (Hochfilzen a Pokljuka) - zlato (družstva) a stříbro (stíhací závod); 1999 (Oslo a Kontiolahti) - 2x bronz (závod s hromadným startem a štafeta); 2000 (Oslo) - stříbro (štafeta) a bronz (závod s hromadným startem); 2001 (Pokljuka) - stříbro (závod s hromadným startem) a bronz (štafeta); 2003 (Chanty Mansijsk) - 2x zlato (sprint a závod s hromadným startem); 2004 (Oberhof) - stříbro (štafeta) a 3x bronz (sprint, stíhací a vytrvalostní závod); 2005 (Hochfilzen) - 4x zlato (sprint, stíhací závod, štafeta, závod s hromadným startem); 2006 (Pokljuka) - stříbro (smíšená štafeta); 2007 (Anterselva) - 2x zlato (sprint a stíhací závod) a stříbro (štafeta); 2008 (Östersund) - zlato (stíhací závod), 3x stříbro (vytrvalostní závod, štafeta a závod s hromadným startem) a bronz (sprint); 2009 (Pchjongčchang) - 4x zlato (sprint, štafeta, stíhací a vytrvalostní závod); 2010 (Chanty Mansijsk) - stříbro (smíšená štafeta); 2011 (Chanty Mansijsk) - 2x zlato (štafeta a smíšená štafeta); 2012 (Ruhpolding) - 2x zlato (štafeta a smíšená štafeta); 2013 (Nové Město na Moravě) - zlato; 2015 (Kontiolahti) - stříbro; 2016 (Oslo) - zlato (vše štafeta), 2x stříbro (sprint a stíhací závod) a bronz (závod s hromadným startem); 2017 (Hochfilzen) - bronz (stíhací závod) |
| - SP: 6x celkový vítěz (1998, 2003, 2005, 2006, 2008-09); držitel 20 malých globů za celkové prvenství v hodnocení disciplíny; vítěz rekordních 94 závodů SP v biatlonu a jednoho v běhu na lyžích |
| Rodina: podruhé ženatý, s běloruskou biatlonovou hvězdou Darjou Domračevovou mají dceru Xenii |
| Ocenění: 2x nejlepší norský sportovec roku (2002, 2014); držitel prestižní Zlaté medaile Aftenposten (1998) |
| Ostatní: s 13 olympijskými medailemi a dalšími 45 cennými kovy z mistrovství světa jeden z nejúspěšnějších sportovců všech dob; s biatlonem začal jako dvanáctiletý, poprvé na sebe výrazně upozornil v roce 1993, kdy na juniorském MS v Ruhpoldingu získal tři zlata; při svém olympijském debutu na OH 1994 v Lillehammeru vyšel medailově naprázdno, mezi dospělými se na velké akci poprvé prosadil na stupně vítězů na MS 1997 v Osrblie, kde vybojoval bronz ve stíhacím závodě; na OH 2002 v Salt Lake City slavil hned čtyřikrát a stal se nejúspěšnějším sportovcem her; tento unikátní kousek se mu později povedl i na světových šampionátech v Hochfilzenu 2005 a Pchjongčchangu 2009; při své šesté účasti pod pěti kruhy v Soči 2014 se díky triumfu ve sprintu stal ve 40 letech a 12 dnech nejstarším vítězem individuální disciplíny v historii zimních olympiád, po vítězství ve smíšené štafetě zase vystřídal běžce na lyžích Björna Dählieho v čele nejúspěšnějších medailistů; na letošních OH v Pchjongčchangu, kam se v nabité konkurenci nekvalifikoval, ho o tento primát připravila krajanka Marit Björgenová; v poslední sezóně SP obsadil až 43. místo, nejlépe doběhl dvanáctý; vynikající běžec se dokázal prosadit i mezi specialisty; má přezdívku Kanibal, jako své koníčky uvádí motorky, kola a lezení po skalách. |
