Článek
Oba se narodili v Jilemnici. Jejich tátové jsou bráchové, také se věnovali biatlonu. A synové se potatili. „Odmala jsem věděl, že chci být profesionální biatlonista,“ přiznává Michal, který s o tři roky mladším Vítězslavem až do juniorských let trénoval.
Jenomže na rozdíl od bratrance se mu sen nesplnil. „Skončil jsem před deseti lety v juniorech. Přechod do dospělé kategorie je těžký, tam se mi nepodařilo prosadit. Biatlon je finančně i časové náročný. Na amatérské úrovni moc dělat nejde. Chtěl jsme být buď profík, nebo nic. Profesionální úroveň nedopadla, takže jsem toho nechal,“ vysvětluje Michal Hornig těžké rozhodnutí, které musel i kvůli zdravotním trablům z přetrénování učinit.
Jeho bratranec Vítězslav se nakonec prosadil. A v minulém týdnu na mistrovství světa ve švýcarském Lenzerheide ve smíšené štafetě pomohl ke stříbrným medailím, čímž ve 25 letech dal definitivní razítko na svou zlomovou sezonu.
Kondiční trenér fotbalového Liberce Michal Hornig (vlevo)
„Vím, že to i opravdu bral jako zlomovou sezonu. Ne každý se dokáže spokojit s tím, že objíždí šedesátá místa. Mě by to neuspokojovalo a vím, že on od toho chtěl taky víc a bral tuhle sezonu jako určitý mezník. Nebyl spokojený hlavně s během z pohledu fyzické kondice. Jsem rád, že se mu teď daří zajíždět takové výsledky. I pro mě to bylo překvapení,“ přiznává Michal Hornig, jenž po odevzdání malorážky vystudoval trenéřinu na Masarykově univerzitě v Brně a po štaci v místní Zbrojovce vloni na podzim kývl na nabídku Liberce a doplnil realizační tým kouče Radoslava Kováče.
Co říká na Hornigovo zlepšení jako kondiční trenér? „Stoprocentně jde o souběh více faktorů. Určitě mu sednul pozměněný plán přípravy. Vím, že tam zařadili koordinovaně i silovou složku, což je nepochybně taky dobrý. A shodil. Nikdy neměl problém s nadváhou, ale na top úrovni je ohromně znát, jestli má člověk o tři kila víc. Všechny tyhle změny mu do sebe perfektně zapadly, že ho můžeme vídat na těchto příčkách,“ říká Michal Hornig.
„Paradoxně se to letos nepotkává s tou střelbou. Kdybychom se podívali na čísla z předchozích sezon, střelecky na tom byl líp. Ale myslím, že to je krátkodobá věc,“ říká a na bratranci oceňuje jeho mentální odolnost.
Vítězslav Hornig, bratranec Michala Horniga
„Já měl vždy problém, že jakmile byl jakýkoliv náročný okamžik, kde se vše lámalo, téměř vždy jsem vyhořel. Nikdo na mě tlak nedával, ale vždy jsem si ho na sebe vytvořil takový, že mě pokaždé položil. Kdežto Víťa s ním dokázal velmi dobře nakládat nebo si ho vůbec nepřipouštěl. V krizových momentech vždy podal perfektní výkon. Myslím, že to je jeden z hlavních faktorů toho, že je teď úspěšný. S tlakem se dokáže popasovat a pozitivně ho využít,“ vykládá.
Dokázal to právě i ve smíšené štafetě, kde na stojce trefil poslední terč až posledním možným nábojem. „Byl jsem téměř stoprocentně přesvědčený, že to zvládne. V minulosti měl takových krizových momentů několik a většinou na trestné kolo nakonec nešel,“ poznamenává Michal Hornig.
S rodinou prožívá každý závod na maximum. „Když se mi kvůli tréninku v Liberci nepodaří vidět závod live, snažím se nezjišťovat výsledek a podívat se pak ze záznamu. Strýc a teta to prožívají extrémně, ale moje rodina taky,“ uzavírá Michal Hornig.
