Článek
Němce se motala hlava a cítila se natolik vyčerpaná, že se dokonce o čtvrthodinu odkládalo vyhlášení vítězů, aby na něj byla vůbec schopná dojít. „Přemohla mě nesmírná únava, nedokázala jsem ani udržet víčka. Vydala jsem se úplně maximálně, takže mě tělo přestalo na chvíli poslouchat," vysvětlila pro list Bild a přiznala i silné křeče.
Dahlmeierová má přitom horolezecký výcvik a v biatlonovém zákulisí se o ní mluví, že vydrží víc než kůň. Na jejím stavu se ale určitě podepsalo i to, že musela závodit v takřka jarním počasí. „Možná jsem měla víc pít, ale když chcete mít zlato, musíte jet takřka do kómatu," mínila Němka, která vydřela popáté zlato na mistrovství světa a prodloužila ojedinělou sérii svých medailových umístění na šampionátech už na devět.
Rozhodují maličkosti
Na letošním MS vyhrála i stíhací závod a smíšenou štafetu, ve sprintu byla druhá za Koukalovou. „Jsou to tady, ale vlastně celou zimu, s Gabi veliké souboje, které rozhodují maličkosti. Věděla jsem, že jestli ji chci porazit, musím být v závěru silnější i rychlejší," přiznala Dahlmeierová.
Stejně jako česká reprezentantka chybovala na úvodní střelecké položce, ale na rozdíl od Koukalové měla v sobě od začátku dobrý pocit, že by se jí závod měl povést. „Klíčové bylo koncentrovat se na další položky, každou ránu pilovat, a i když sníh v tom teple měknul, běžecky jsem se zmáčkla absolutně," přiblížila 23letá Němka.
