Článek
Už před sezonou při přípravném závodě v Norsku byli zdejší závodníci odskočeni od všech ostatních, což se vysvětlovalo právě změnou v pravidlech. A trenér mužské reprezentace Michael Málek tehdy s lehkým zděšením tvrdil: „Není šance jim konkurovat.“
Naštěstí pro biatlonový Světový pohár to nebyla pravda, jenže teď na Vysočině se skutečně zdá, že norští muži a francouzské ženy nemají konkurenci.
Stíhačka mužů na 12,5 kilometrůVideo: Česká televize
Proč? Fluorové vosky dokonale fungovaly – či pomáhaly – na mokrém sněhu a při vyšších teplotách. A právě tyto podmínky hrají v Novém Městě na Moravě prim, což ve většině předchozích závodů biatlonového ročníku nebylo.
„Tady je to poprvé v sezoně,“ řekne hned biatlonista Michal Krčmář. „A je to vidět. Francouzi se chytli od začátku, Norové se hledali první dva závody. Ale od té doby mají fantastické lyže.“ A jako naopak odstrašující příklad dává Němce, kteří na Vysočině upadli do průměru, jen mezi ženami dokázala být Franziska Preussová šestá.
Rázem je ze závodu alchymie, servismani vstupují do neprobádaných vod. „Ten, kdo měl za ty roky něco vyzkoušené a věděl, že vytáhne za těchto podmínek ten daný vosk, tak už to nejde. A je prostě otázka, kdo dřív najde recept na tento mokrý sníh,“ říká sportovní ředitel biatlonistů Ondřej Rybář. Kouč Málek přidá: „Přesně tady na tom sněhu fluor vždy pomohl.“
Servismani českých biatlonistů hledají recept na mokrý sníh. Když lyže nejedou, v závodě už s tím nic neuděláte. Video: Sport.cz
A popisuje, že je mu až nepříjemné, když se podívá do výsledků a porovná dřívější časy s těmi současnými. „O nich si mohou dnes závodníci nechat jen zdát.“
Je pravda, že třeba loni při Světovém poháru tu Johannes Bö zajel sprint za 22 minut a 39 vteřin, teď měl jeho krajan Laegreid skoro o tři minuty horší čas. A i před 11 lety při posledním zdejším mistrovství světa byl čas ve sprintu o dvě minuty rychlejší. „To je ale na zamyšlení pro někoho jiného,“ dodá Málek.
Popravdě, zákaz fluorových vosků chtěly zimní sporty spustit už dřív, narážely však na to, že jim chyběla dostatečná technologie ke kontrole, že někdo nepodvádí. Teď už ji mají, a tak jsou oficiálně nežádoucí a zapovězené. Proč? Zásadním způsobem poškozují přírodu, životní prostředí i lidské zdraví. Fluor-karbonové substance byly nalezeny v krvi servismanů i třeba u ryb v jezerech, v jejichž blízkosti se jezdí laufařské maratony.
„Jejich záludnost spočívá mimo jiné ve věčnosti – tyto látky se v přírodě nikdy nerozloží. Naopak se nebezpečně akumulují v podzemních vodách i potravním řetězci, mají toxické účinky a mohou mít dokonce karcinogenní důsledky. K jejich používání už přitom neexistuje důvod – k dispozici máme výkonnostně srovnatelné a přitom daleko čistější alternativy,“ psali pořadatelé Jizerské padesátky, která se ještě před svým letošním zrušením na zákaz fluorových vosků zaměřila.
A přidávali i výzkum, že v Jizerských horách mohou tyto vosky vést až ke stopové kontaminaci pitné vody v Jablonci nad Nisou a Liberci.
Málek namítne: „Nevím, jestli to byla tak strašná stopa znečištění fluorem. Nejsem na to odborník. Myslím, že to, co se používá teď, taky nebude úplně super.“
Však i dvacetinásobný mistr světa a osminásobný olympijský vítěz Björndalen se proti regulaci v rozhovoru pro agenturu DPA hlasitě vymezil: „Nejsem fanoušek tohoto zákazu, protože se tím jen zvyšuje odstup silných národů. Myslím si, že světová federace musí něco udělat. Velké národy s většími možnostmi mají nyní ještě větší výhodu.“
Jak ukazuje Nové Město, nejspíš se nemýlil… „Jestli budou teploty kolem nuly nebo vyšší, tak to pro mě v prvním bezfluorovém roce nebude pravé mistrovství světa.“
Berme však zákaz fluorových vosků jako nezbytný fakt, na který se zřejmě dokázaly silné biatlonové státy lépe nachystat. Mají větší zásobník řešení a teď v Novém Městě na Moravě zatím přípravu zužitkují.
Stihne se do konce týdne ještě konkurence probrat?
