Článek
Rusko tak prozatím uniklo přísnému trestu, jímž mohlo být i kompletní vyřazení reprezentace ze Světového poháru. Vedení IBU bude znovu zasedat před mistrovstvím světa v Hochfilzenu, které začne 9. února.
"Připadá mi to jako hra o čas. Nevím, k čemu se má Rusko vyjadřovat, případ je naprosto jasný," řekl ČTK předseda Českého svazu biatlonu Jiří Hamza, kterého zpráva o rozhodnutí IBU zastihla už na cestě z Anterselvy. "Pokud se nenajde nějaké řešení, budeme požadovat svolání mimořádného kongresu, protože pan Besseberg (předseda unie) se stále odvolává na kongres IBU," dodal. Řádný kongres IBU se má konat až příští rok v Poreči.
K ráznému boji proti organizovanému dopingu v Rusku vyzvali IBU mimo jiné i sami biatlonisté. Výzvu českého reprezentanta Michala Šlesingra a Francouze Martina Fourcada podepsalo více než 150 závodníků. Biatlonové unii také napsal otevřený dopis předseda českého svazu Jiří Hamza, jenž požadoval razantní zpřísnění trestů pro podvodníky.
Řízení proti 22 ruským biatlonistům zastaveno
Výzva sportovců a funkcionářů byla reakcí na druhou zprávu Světové antidopingové agentury (WADA), podle níž se organizovaný doping v Rusku týkal i 31 biatlonistů. V prosinci byly předběžně suspendovány Olga Viluchinová a Jana Romanovová, které už ukončily kariéru. Pokud by jim byl doping prokázán, dodatečně by se mohly posunout na pódium v závodu štafet na olympijských hrách v Soči původně čtvrté Češky.
Proti zbylým 29 nejmenovaným ruským biatlonistům zahájila IBU formálně řízení a v sobotu oznámila, že 22 jich bylo zastaveno kvůli nedostatku důkazů. Vyšetřování sedmi případů stále probíhá.
"Máme na stole velký problém, to není žádné tajemství. Musíme ale také chránit sportovce, pokud nemáme důkazy, že se provinili proti antidopingovým pravidlům," uvedl prezident IBU Anders Besseberg. Jím vedená organizace také čelila kritice za to, že navzdory doporučení WADA po první takzvané McLarenově zprávě o ruském dopingu udělila loni v září pořadatelství mistrovství světa 2021 Ťumeni.
