Biatlonisty varovali před medvědy a bizony. Soukalová bojuje se spánkem

První den v dějišti sedmého pohárového dílu sezóny trenéři naplánovali pro reprezentanty dopoledne jen výklus, až po obědě došlo na klasický trénink. V české výpravě cestovali za oceán nakonec jen čtyři muži (Šlesingr, Moravec, Krčmář, Krupčík) a pět žen (Soukalová, Vítková, Charvátová, Puskarčíková, Jislová). Trenéři se rozhodli nechat doma zkušeného Soukupa a do ženského týmu se zatím nevrátila Landová.

„Letěli jsme přes Amsterdam do Calgary, celkem jedenáct hodin, což bylo pro všechny docela únavné," říká Michal Šlesingr. „Nějak se nám to ale povedlo přežít, i když mně trvalo docela dlouho narovnat se ze skrčené polohy," doplňuje nejstarší z českých biatlonistů, kterému bude zítra třiatřicet. „No, Kristova léta, co nadělám," směje se.

Narozeniny za oceánem už včera slavila čerstvě 23letá Lucie Charvátová. S gratulací hned přispěchala i reprezentační kolegyně Gabriela Soukalová. „Skoro jí závidím, jak je krásně mladá," usmívá se jen o tři a půl roku starší vedoucí žena SP, která se v Canmore těžce srovnává s osmihodinovým časovým posunem.

„Nemám spánek podchycený ani v Evropě, o to je to se mnou horší. Snad si ale během dvou tří dnů zvyknu. Na palubě jsem se snažila co nejvíc spát, jenže jak se letělo přes den, tak to tak lehce nešlo, proto došlo i na čtečku. Člověk se ale stejně neprobudí den po cestě tak fresh, jak by si přál," připouští Soukalová.

Šlesingr a Vítková jsou jediní ze současné sestavy, kdo zažil poslední zaoceánskou zastávku. „Tehdy se ale jelo na dvou místech v USA a já si vzpomínám, že jsem v Presque Isle, kde budeme příští týden, byl ve sprintu stříbrný. Biatlon v Canmore pamatují jen Verča s Gábinou z juniorského šampionátu," líčí Šlesingr.