Jak dobře znáte biatlon? Přehled o (ne)tradičním zimním sportu

Biatlon je zimní dvojboj. Tato sportovní disciplína sestává z běhu na lyžích a střelby z malorážové pušky na terč. Ačkoli vychází z klasického lyžování, není součástí mistrovství světa v klasickém lyžování a má vlastní mistrovství světa.

Mezi disciplíny patří vytrvalostní (individuální) závod, sprint, supersprint, stíhací závod, závod s hromadným startem, závod smíšených dvojic a štafeta. V průběhu celé sezony bojuje biatlonová elita v závodech Světového poháru, vrcholem je každoroční mistrovství světa. Punc sportovní nesmrtelnosti zajišťují jednou za čtyři roky medaile z olympijských her. Na evropském šampionátu pak tradičně bývá slabší konkurence.

Biatlon zaštiťuje mezinárodní federace s názvem Mezinárodní biatlonová unie, u nás Český svaz biatlonu. Nejúspěšnějšími závodníky jsou historicky Nor Ole Einar Björndalen či Němka Magdalena Neunerová, mezi největší současné hvězdy patří Martin Fourcade, Johannes Thingnes Bö, Tiril Eckhoffová nebo Dorothea Wiererová.

Mezi české legendy patří první individuální mistryně světa z roku 2003 Kateřina Holubcová Jakešová, v roce 2005 získal světový titul Roman Dostál. V roce 2007 vybojoval Michal Šlesingr na MS druhé, třetí, čtvrté a páté místo. Současný biatlonový boom odstartoval na MS v roce 2012 bronzem Jaroslava Soukupa, o rok později na MS v Novém Městě na Moravě získala stejný kov smíšená štafeta.

Zatím nejúspěšnější MS čeští závodníci prožili v roce 2015, kde byla smíšená štafeta ve složení Veronika Vítková, Koukalová, Šlesingr, Moravec zlatá. Moravec vybojoval navrch stříbro a bronz a Koukalová byla stříbrná. O dva roky později získala kompletní medailovou sbírku Koukalová a Moravec vybojoval stříbro.

Na ZOH byli biatlonisté blízko medaile už v roce 1998, Ivan Masařík se ale nakonec musel spokojit se čtvrtým místem. V roce 2014 přivezli stříbro Moravec, Koukalová a smíšená štafeta (Vítková, Koukalová, Soukup, Moravec). Soukup a Moravec navrch získali bronzové medaile. V roce 2018 vybojoval olympijské stříbro Michal Krčmář a Veronika Vítková přidala bronz.

Po nečekaném konci kariéry Koukalové se mezi elitou začíná nejvíc prosazovat členka nastupující generace Markéta Davidová.

Biatlon se vyvinul z prastarého způsobu lovení v Norsku a Finsku, při kterém se využívaly lyže. Jeskynní malby v Norsku staré cca 5000 let ukazují dva muže, kteří na lyžích honí zvíře. Na lyžích se severští domorodci dokázali i bránit před nepřáteli. Lyžařské pluky nebyly výjimkou.

První závod v biatlonu se konal roku 1767 v Norsku mezi norskými a švédskými strážci hranice. Tradice tohoto závodu se udržela až do roku 1818.

V letech 1924, 1928, 1936 a 1948 byl běh vojenských hlídek zařazen na olympijské hry jako ukázková disciplína. Běželo se 25 až 30 kilometrů a jednou se střílelo vleže, přičemž trefa zařídila minus třicet sekund.

V roce 1948 se začalo pro tento sport využívat slovo biatlon. V roce 1956 byla oficiálně přijata pravidla.

V roce 1958 se uskutečnilo první mistrovství světa v biatlonu v rakouském Saalfeldenu. Zúčastnilo se ho 25 sportovců ze sedmi zemí, kteří na lyžích běželi dvacet kilometrů. Střílelo se z „velkorážky" na papírové terče ze čtyř různých vzdáleností – 250 metrů, 200 metrů a 150 metrů vleže a 100 metrů vestoje. Za netrefenou ránu se připočítávala jedna, případně dvě minuty. O dva roky později se biatlon dostal na zimní olympijské hry.

V roce 1967 se na českých závodech začalo střílet malorážkou. O devět let později se s ní povinně začalo střílet i na ostatních závodech. V roce 1981 Jáchymov hostil první mezinárodní klání žen.

Na mistrovství světa v roce 1986 byly prvně použity elektronické terče. Od roku 1988 je biatlon i paralympijským sportem. V roce 1994 se poprvé bojovalo o medaile na mistrovství Evropy a o dva roky později se konalo první mistrovství světa v letním biatlonu na kolečkových lyžích (a existuje i varianta, při níž závodníci běhají po svých). Dále se mezi odvětví biatlonu řadí skiarc, při kterém se místo z pušky střílí z luku.

Vzdálenost mezi přední hranou střelecké rampy a lícem terčů je padesát metrů, plus minus jeden metr.

Průměry černých kruhů pro míření a zásahy jsou:

pro polohu vestoje

pro polohu vleže

Ráže biatlonové pušky je 5,6 mm (.22) long rifle, odpor spouště musí být minimálně půl kilogramu a její minimální hmotnost bez zásobníků a střeliva musí být 3,5 kilogramu.

V biatlonu se dá závodit hned v několika disciplínách. Jaké to jsou?

Při tomto závodu jedou muži dvacet a ženy patnáct kilometrů, přičemž startují v půlminutových intervalech. Jede se pět okruhů a střílí se položky vleže, vestoje, vleže a vestoje. Za každou ránu mimo je závodníkovi k výslednému času přičtena jedna minuta.

Muži jedou deset kilometrů, ženy 7,5 kilometru a opět se startuje v intervalech. Jedou se tři okruhy a střílí se jen jednou vleže a jednou vestoje. Za každou netrefenou ránu musí závodník uběhnout jedno trestné kolo o délce 150 metrů. Výsledek závodu má vliv na pořadí ve stíhacím závodu.

Tohoto závodu se může účastnit jen šedesát nejlepších. Muži v tomto závodu jedou 12,5 kilometrů, ženy deset kilometrů. Startuje se Gundersenovou metodou. To znamená, že závodníci startují v pořadí daném výsledkovou listinou sprintu s časovou ztrátou na prvního, s jakou dojeli ve sprintu. Pokud předchozím závodem nebyl sprint, ale vytrvalostní závod, je časový odstup poloviční. Jede se pět okruhů a střílí se nejdřív dvakrát za sebou vleže a poté dvakrát vestoje. Za každou netrefenou ránu musí závodník uběhnout jedno trestné kolo o délce 150 metrů.

Mužští závodníci jedou patnáct kilometrů, ženské závodnice 12,5 kilometru. Startuje se, jak název disciplíny vypovídá, hromadně. Za každou netrefenou ránu musí závodník uběhnout jedno trestné kolo o délce 150 metrů. V závodě startuje 25 nejlepších závodníků Světového poháru a dalších pět, kteří byli nejúspěšnější v předchozích závodech Světového poháru. Střílí se čtyři položky v pořadí vleže, vleže, vestoje a vestoje.

Každá země je reprezentována jen jednou čtyřčlennou štafetou. Všichni muži běží 7,5 kilometru, všechny ženy šest kilometrů. Ve smíšených štafetách běží dvě ženy každá 6 kilometrů a dva muži každý 7,5 kilometru. Běží se tři okruhy, při nichž se střílí nejdřív vleže a pak vestoje. Pokud závodník netrefí všech pět terčů, má k dispozici tři náhradní náboje, které musí po jednom dobít. Až když se netrefí ani po dobití, jede navíc tolik trestných kol o délce 150 metrů, kolik netrefil terčů.

V tomto závodě se vystřídají vždy dvě ženy a dvě muži v jednom týmu. Odstartuje žena, která objede dvě kolo o délce 1,5 kilometru a střílí vleže a vestoje. Pak ji vystřídá muž se stejným úkolem, následně jede druhá žena a posledního muže čeká to samé, jen objede ještě jeden 1,5kilometrový okruh. I zde se dobíjí. Za netrefený terč závodníci musí uběhnout 75 metrů dlouhé trestné kolo.

Supersprint se skládá ze dvou částí – z kvalifikace a finále. Do kvalifikace se startuje intervalově, do finále hromadně. V kvalifikaci muži i ženy jedou 2,4 kilometru a střílí vleže a vestoje. Nejlepší třicítka pak postoupí do finále, ve kterém všichni jedou čtyři kilometry a střílí se tam čtyřikrát v pořadí vleže, vleže, vestoje a vestoje. V kvalifikaci i ve finále mají závodníci k dispozici při každé střelbě tři náhradní náboje, ale oproti štafetě tu nejsou trestná.

Jakých soutěží se můžou sportovci účastnit?

Mužská část se běží od roku 1977, ženská od roku 1982. SP zahrnuje všechny výše zmíněné disciplíny kromě supersprintu a v sezoně se vždy koná od listopadu či prosince do března. Během této doby se koná devět až deset podniků, většinou na evropských biatlonových sportovištích.

První mistrovství světa v biatlonu se konalo v roce 1958 v rakouském Saalfeldenu. Od roku 1984 na něm závodí i ženy.

Poprvé se na zimních olympijských hrách biatlon běžel a střílel v roce 1960 v americkém Squaw Valley a závodili jen muži. Ostatní discilíny se postupně přidávaly časem a až v roce 1992 v Albertville na hrách startovaly i ženy.

Češi patří mezi úspěšné biatlonové závodníky. Ze světových soutěží přivezli už desítky medailí. Kdo a kdy vyhrál v jaké disciplíně?

SP

ZOH

MS