Davidová s Charvátovou vytáhly štafetu žen na šesté místo

Po prvním úseku vedly Norky, jen o tři sekundy zpět byly Němky a Švédky. Českou štafetu rozbíhala Jessica Jislová a spotřebovala jen jeden náhradní náboj, ale dost ztrácela v běhu. Zejména poslední kilometr trati byl pro ni velkým utrpením, předávala s mankem čtyřiceti vteřin až desátá. „Tempo těch nejlepších mi přišlo až zničující," ulevila si.

Tereza Voborníková nabrala stejnou časovou ztrátu, navíc dobíjela celkem třikrát. „Byla jsem dost nervózní a nedokázala se při střelbě pořádně uklidnit. Běžecky jsem toho taky měla brzy plné zuby, přece jen tělo cítilo včerejší patnáctku," líčila nejmladší z reprezentantek.

Vpředu se utvořila silná skupina pěti štafet, když se mezi elitu dotáhly ještě Francouzky a Švýcarky. Česko figurovalo v polovině závodu až na třináctém místě. Davidová sice pozici o čtyři místa vylepšila, jenže od těch nejlepších byla vzdálena více než dvě minuty. „Těší mě, že střílím rychleji, i když na to nějak zvlášť netlačím. Běžecké tempo bylo dost rychlé, po středečním individuálu pro mě byl ten úsek dost bolavý," tvrdila.

Sestry Hanna a Elvira Öbergovy utrhly v druhé polovině štafetového klání prvenství pro Švédsko. O druhé místo bojovaly až do posledních metrů finišmanky Německa a Norska, nakonec Herrmannová-Wicková vyjela stříbro.

Dopředu se ještě posouvalo Česko, neboť Charvátová vleže dvakrát dobíjela, vstoje pouze jednou a měla absolutně pátý nejlepší čas na lyžích. „Ani nevíte, jak se mi ulevilo. Konečně jsem si připadala jako právoplatný člen štafety. Udělala jsem prakticky všechny věci správně. Jelo se mi docela lehce, přitom jsem si ani na běh moc nevěřila," říkala biatlonistka, která dokázala předstihnout Itálii, Rakousko i domácí Finsko. „V posledním kopci jsem nechala vše, co jsem v sobě ještě měla, ale nečekala bych, že se dostanu přes tři štafety," usmála se.