Článek
Kostanaj (od našeho zpravodaje) - Jak prohlásil jeden starší kolega: „Úplné Československo v 80. letech.“ Z vlastní zkušenosti posoudit nemohu, ale podle obrázků a dobových záběrů má pravdu. Typické kvádrovité a přesně symetricky stavěné panelové domy, vše převážně v bílé, šedé či hnědé. Postsovětská atmosféra je znát na každém kroku okrajové ryze průmyslové části, kde novináři, jejichž cílem je čtvrteční utkání předkola Konferenční ligy mezi místním Tobolem a Viktorii Plzeň, bydlí.
Centrum už díky parkům, zeleni či tradiční architektuře více připomíná modernější města. Ovšem cíl nalákat zahraniční turisty je nejen kvůli absenci latinky hodně daleko.
To samé platí o hotelovém personálu, se kterým si ani jednoduchou angličtinou nepopovídáte. Nejjednodušší je domluva „rukama nohama“, každé jasné gesto vydá za více než tisíc slov. Když už se ale doberete k výsledku, například strava stojí za to.
No a není nouze ani o zajímavé historky a příběhy, které se člověku vryjí do paměti snad do konce života. Když večer v místě přibližně 200 kilometrů od ruských hranic začne problikávat obloha, slyšíte rány a z dáli se ozývá úderné hlášení, začnete přemýšlet, zda se jedná jen o pro tato místa typickou bouřka, nebo se děje něco jiného.
Klidu nedodá výpadek proudu ani během pár chvil přijíždějící policista. Naštěstí správná varianta byla ta s bouřkou a po rozednění jsme zjistili, že hlášení pocházelo z nedalekého nákladového nádraží. To nic nemění na tom, že policista ovládal zřejmě více dovedností, protože jakmile zašel do místnosti za recepcí, elektřina naskočila. Nejdříve na hotelu, následně v celé čtvrti.
Pokud byste na okraji města hledali obrovskou fotbalovou halu, jste na správném místě. Hned vedle nákupního centra má místní Tobol kryté zázemí s umělou trávou a solidními tribunami, kde někdy hraje i své soutěžní zápasy.
Jen kontroly žádné, stačí otevřít dvoje dveře a jste uvnitř. Ve středu dopoledne měly trénink zrovna malé děti. Jednotný oděv ale nečekejte. Jeden nadějný fotbalista v dresu Ronalda, druhý Messiho, třetí Mbappého.
Kostanaj je typické rozlehlé město, kde právě na okraji to je od jedné bytovky ke druhé klidně stovky metrů. Asi se není čemu divit, když fotbalisté říkají, že sem chodí pro peníze a déle než sezonu či dvě zde vydrží málokdo. Přiblížit se vyspělým městům dá hodně práce, ale minimálně v centru už slibné náznaky jsou.