Článek
Uvidí vás tedy fanoušci na turnajích i příští rok?
Perušič: Uvidí. S největší pravděpodobností budeme hrát méně turnajů než v uplynulých sezonách, ale zůstáváme součástí reprezentace a náš tým bude hrát dál.
Jak tedy máte nastavený model tréninků a turnajů?
Schweiner: Oba pokračujeme ve studiu a zároveň chceme rozšiřovat naše rodinné řady, takže sport nebude mít takovou prioritu, nebudeme se honit za každým tréninkem a turnajem. Ale to neznamená, že bychom se nechtěli ucházet o nejvyšší mety, přejeme si, aby naše herní úroveň tolik nespadla. Jen ten tréninkový mód bude i vzhledem k věku a nějakým bolístkám trochu omezený. Zároveň nechceme vyhlašovat, že budeme hrát celý olympijský cyklus, protože sami nevíme, jak dobře budeme hrát, tak se vždycky domluvíme na rok a pak si řekneme, jestli to funguje, nebo ne.
Jaká bude vaše role v celém reprezentačním týmu pod vedením vašeho italského kouče Andrey Tomatise?
Schweiner: Italští trenéři zůstávají, ale už to soustředění nebude jen na nás, ale hlavně na mladší dvojice, Jirku Sedláka s Kubou Šépkem a Tadeáše Trousila s Matyášem Džavoronokem a cíl bude, aby Česko mělo mužské zástupce na olympiádě v Los Angeles. Ať to budeme my, nebo mladší kluci. Kvalifikace začne za dva roky, olympiáda je skoro za čtyři, stát se může mnohé, ale my se i s tím menším množstvím tréninku budeme snažit, aby naše hra byla co nejlepší.
Dá se vyčíslit, o kolik svůj beachvolejbalový program omezíte?
Perušič: To snížení tréninkových dávek logicky vyplývá z toho, že nejsme v úplně rané fázi našich kariér a s věkem je třeba měnit poměr četnosti i intenzity tréninků vůči třeba regeneraci. Určitě se to bude odvíjet od těch plánů rodinných i přípravy na další kariéru. Kdybych to měl vyčíslit, tak jestli jsme teď trénovali v rozmezí 8 až 11 tréninků týdně, teď se to může snížit třeba o třetinu. Ale to nemusí zákonitě znamenat zhoršení výkonů. Je spousta příkladů sportovců, kteří po třicítce začali trénovat méně nebo překopali tréninkový režim a pak dosáhli zajímavých výsledků.
Jak tedy vaše rozhodování o pokračování probíhalo? Srdcem vás to táhlo na kurty a hledali jste model, jak by to mohlo fungovat?
Schweiner: Nejdřív debaty probíhaly mezi námi a našimi manželkami, pak jsme si sedli s Perunem, potom jsme to probírali s trenéry. Protože kdybychom skončili, nevím, jestli by se tu povedlo italské trenéry udržet.
Perušič: Záviselo to na hodně proměnných. Některé byly na nás, další souvisely s udržením systému reprezentace. Takže jsme se bavili s italskými trenéry, protože mají na všech našich úspěších obrovský podíl a myslíme, že je pro dobro celého českého volejbalu, aby tu zůstali.
Andrea Tomatis ale prodloužil smlouvu s českým svazem už před olympiádou. Takže už tehdy jste věděli, že budete pokračovat?
Perušič: Tou dobou jsme vedli jednání s trenéry, svazem i mezi sebou. Pro nás měl prioritu osobní i budoucí pracovní život, ale s trenéry máme dlouhou úspěšnou spolupráci, takže pro nás hrálo roli, jestli zůstanou. Ten výsledek, si myslím, je kompromis, kdy tam jsme my jako zkušenější dvojice a pak ty mladší s potenciálem do budoucna, což je atraktivní pro trenéry a dobře z hlediska rozvoje. Změna je v tom, že dřív jsme byli prioritou my a naše směřování k olympiádě, teď bude tým více rovnostářský.
Schweiner: Zároveň doufáme, že se mladší týmy o trošku zlepší a my zůstaneme na stejné úrovni nebo se jen maličko zhoršíme a potkáme se na podobné úrovni a na soustředění a turnaje budeme vyrážet v celém týmu.
Po vaší loňské zlaté sezoně měli italští kouči jistě spoustu nabídek od federací i s lepším zázemím a rozpočtem. Co je udrželo v Česku? Osobní vazby na vás?
Perušič: Tuhle otázku si taky klademe. (úsměv)
Schweiner: Nabídek dostali spoustu už v předchozích letech. Česko a Prahu znají, strávili tu spoustu času, zároveň jsme jim z nějakého důvodu přirostli k srdci i my. Jsme za to rádi. Říkali nám, že by jim přišlo divné trénovat jiný tým a připravovat se proti nám. To je v tomhle sportu normální, ale my jsme spolu osm let, trávíme společný čas i mimo kurty a rádi. Prostě nás doprovodí až do konce kariéry.
Perušič: Kromě těch nadstandardních vztahů je tu podle mě udržel systém pro koncepci i systém, což se mi na nich vždycky líbilo. Nechtěli odcházet od rozdělané práce a je pro ně zajímavé s někým trénovat delší dobu jako s námi a vidí asi potenciál i v těch mladších. A nejsou to lidé, kteří by udělali jeden úspěch na mistrovství světa a odešli někam za penězi.
Už dříve jste mluvili i o své roli jakýchsi mentorů směrem k mladším hráčům.
Schweiner: Myslím, že to tak dopadne, ale nechceme se nějak upínat, že jsme v týmu jako dva mentoři. Primárně jsme pořád hráči, kteří se snaží jít příkladem hrou a přístupem. A pokud bude třeba pomoct trenérům, budeme rádi.
David Schweiner (vlevo) a Ondřej Perušič, úřadující mistři světa
Abyste mohli za rok v listopadu obhajovat světové zlato v Austrálii, musíte se kvalifikovat.
Schweiner: Proto i ten počet turnajů není úplně na nás. Zřejmě budeme muset odehrát od ledna do září šest turnajů, které se počítají do kvalifikace. A když to nebude stačit, tak třeba o dva víc. Ale záležet bude i na kalendáři. Kvůli rodinám chceme seškrtat cestování, budeme spoléhat na organizátory hlavně v Evropě.
Perušič: V minulých letech jsme měli v plánu víc turnajů a pak jsme jich třeba kvůli zraněním tolik nesehráli. Teď jich je v plánu méně, ale když se ten plán podaří naplnit, pro fanoušky ten rozdíl ani nemusí být patrný.
Ostrava předpokládám ve vašem plánu turnajů chybět nebude.
Schweiner: Ta tam určitě bude. Pokusíme se, abychom tam my nebo jeden z mladých týmů postoupili na body a druhý dostal divokou kartu a další zabojoval v kvalifikaci. To je srdcovka, pro nás to už bude sedmý ročník.
Letos se vám nevedlo tolik jako vloni, sezonu jste ukončili dřív, takže jste se propadli v žebříčku. Nemusí tedy ani být snadné se dostat na elitní turnaje.
Schweiner: Může se stát, že budeme muset do kvalifikace. Také záleží, kolik týmů skončí, jak bude daný turnaj obsazený. I Norové (Mol, Sorum) nám říkali, že si budou vybírat hezké turnaje s diváky.
Často zmiňujete význam studia pro vás. Jak tedy na tom aktuálně jste?
Schweiner: Já teď na VŠEM odstartoval další inženýrský obor zase s ekonomickým a finančním zaměřením a ten je na dva roky.
Perušič: Já čerstvě zahájil doktorské studium na právnické fakultě a současně bych měl být příští rok schopný dokončit magisterské studium na filozofické fakultě, kde mám dvojobor moderní dějiny a politologie.
