Hlavní obsah

Bizarní příběh českých hráček završí dechberoucí pohled. Jen horní díl plavek jim pořád chybí

Olympijské cesty plážové volejbalistky Barbory Hermannové jsou všechno, jen ne nuda. Do Ria se po boku Markéty Slukové po necelém roce spolupráce probojovala na poslední chvíli z kontinentální kvalifikace. V Tokiu místo kurtů spolu poznávaly covidové karantény a izolace. A pořádnou nominační divočinu zažila i letos vedle Marie-Sáry Štochlové.

Foto: The Playbook House

Barbora Hermannová (vlevo) a Marie-Sára Štochlová se po nelehké cestě představí v Paříži.

Článek

Už se s účastí v Paříži loučily, načež Nizozemky jako vítězky kontinentální kvalifikace jejich federace nenominovala a štěstí se usmálo na český pár v roli poražených finalistek. Nastala velká radost, ale také spousta zařizování.

„Slavili jsme zrovna narozeniny u rodičů přítele a já u toho pořád byla na telefonu a něco řešila. To probíhalo od pátku do středy, až pak jsem si sedla a mohla říct: Tak tam asi fakt jsme. Jsem ráda, že ta naše tříletá spolupráce i s tímhle bizarním příběhem vyústí v olympijský start,“ popisovala 33letá Hermannová.

Co bylo potřeba vyřešit? Třeba zápasové plavky, které na olympijských hrách podléhají přísnému schvalování. „Ve středu byla uzávěrka všech návrhů a střihů a my se teprve v pátek dozvěděly, že do Paříže pojedeme. Takže to bylo docela hektické,“ přitakává o osm let mladší Štochlová.

Ostatně plavky na olympijské zápasy nemají doteď. „Tak snad nevyhoříme na tom, že nebudeme mít v čem hrát. Zatím máme jen spodní díl,“ usmívá se Hermannová. „Tak kdyžtak se v Paříži zapíšeme do historie aspoň něčím,“ rozesměje se její parťačka.

Ve skutečnosti pochopitelně toužila po jiném olympijském zápisu. „Já si na začátku naší spolupráce přála, aby si Bára mohla spravit olympijské vzpomínky, protože minimálně ta naše beachová komunita to s holkama i klukama v Tokiu dost prožívala,“ vybavuje si.

Trpké vzpomínky na následky covidového letu do Japonska už Hermannovou netíží. „Spíš mi to s odstupem přijde úsměvné, když si vybavíte, že skončila olympiáda a za tři měsíce byly narvané stadiony v Kataru na mistrovství světa ve fotbale,“ připomíná turbulentní koronavirovou éru.

Štochlová se na rozdíl od ní na olympijské scéně představí poprvé. „Také myslím, že ty pořádné emoce z postupu na olympiádu přijdou, až do Paříže přijedeme,“ očekává. A nebude to ledajaký olympijský turnaj. Kurty v centru města, s úžasným výhledem na Eiffelovu věž. „Všude jsou videa toho našeho centrkurtu, hrát před 14 000 diváky bude zážitek,“ těší se.

Zvlášť když skupinovou fázi zakončí proti domácímu páru Clémence Vieiraová, Aline Chamereauová. „Já si je přála. Nikdy jsem tak obří stadion nezažila. V Riu byl pro nás šok hrát před 8000 diváky, teď jich bude ještě mnohem víc,“ vyhlíží turnaj Hermannová, která to po boku Slukové dotáhla až na čelo světového žebříčku.

Foto: The Playbook House

Plážové volejbalistky Marie-Sára Štochlová (vlevo) a Barbora Hermannová při setkání s médii.

Jenže před bitvou s domácími hráčkami je čeká ostrý start s Kelly Chengovou a Sarou Hughesovou, úřadujícími mistryněmi světa z USA. Navíc v nezvyklý čas od deseti večer. „To bude oříšek. Bára říkala, že bude mít přes den v sobě ten zápas odehraný osmdesátkrát. Ale i kdyby se nám chtělo spát, ta atmosféra nás probudí,“ má jasno Štochlová.

Druhý zápas pak odehrají s Němkami Svenjou Müllerovou a Cinjou Tillmannovou. Pro poslední tým ve skupině turnaj skončí.

Nyní český pár pod vedením argentinského kouče Sebastiana Menegozza čeká příprava na horkém písku na Tenerife s cílem vyladit poslední detaily. A zůstat fit.

„Já třeba v ten den, kdy nám zavolali, že jedeme na olympiádu, stála na chodníku, čekala na přítele a u toho jsem si rozbila koleno,“ líčila Štochlová, jak nechtěně přitahuje trable. „Takže úkol je do olympiády udržet Marušku naživu,“ s úsměvem doplnila její spoluhráčka.