Článek
Krakov (od našeho zpravodaje) ‑ Ten zvládla na kanále Kolna po boku Terezy Fišerové a Gabriely Satkové znamenitě, češké kanoistky tak mají v držení světový i evropský titul.
Povedený den, co říkáte?
Jsem spokojená, z kvalifikace jsem byla fakt překvapená, ale tu jezdí každý na jistotu, důležité bude semifinále. A hlídky? Je super zažít takovou radost s dalšíma holkama.
V Krakově jste se stala i juniorskou mistryní Evropy, oblíbený kanál?
Je pravda, že jsem tu zajela své nejlepší výsledky, ale moc ho ráda nemám, obecně u slalomářů není moc oblíbený. Ale občas mi tu vyjde voda.
Poprvé jste v dospělé reprezentaci byla už v 17 letech. Teď už jste sebejistější?
Pořád jsem tu nováček, ale tehdy jsem byla hodně mladá a bez zkušeností. Teď už jsem si na závody zvykla, pořád se ale z každé akce snažím nabrat co nejvíc zkušeností do budoucna.
Vy jste dlouho kombinovala sjezd na divoké vodě a slalom. Pořád to platí?
Teď po Evropských hrách odjíždím na mistrovství světa ve sjezdu, které bude v Česku. Soustředím se na slalom, ale sjezd je takové vypnutí, zase úplně jiná bublina lidí. Ráda to střídám, skvělé zážitky jsou v obou sportech.
Kanoistky Gabriela Satková (zleva), Tereza Kneblová a Tereza Fišerová se zlaty a maskoty Evropských her.
Vaše rodina se věnuje celá divoké vodě, měla jste vůbec na výběr?
Je pravda, že taťka má ve sjezdu světové tituly, mamka jezdila i slalom, ségra je juniorskou mistryní světa ve slalomu, máme to v rodině. Ale určitě jsme na výběr měly. Naši nás vedli ke sportu obecně, ale ke slalomu jsem tíhla nejvíc. Ze začátku jsem trochu bojovala se strachem, ale když ho zahodíte, je to jeden z nejkrásnějších sportů.
Tatínek Robert je dlouholetým reprezentačním trenérem sjezdařů, nelituje, že inklinujete více ke slalomu?
Je s tím úplně v pohodě. Je rád, že jsem spokojená a že se ještě na nějakých sjezdařských akcích potkáme. A i kdyby ne, podporuje mě v mých rozhodnutích, a jsem mu za to vděčná.
Sjezdu se věnoval i váš strýc David, dnes je reportérem České televize a zpovídal vás i tady po zlatu hlídek. Jaké to je?
On je vždycky hrozně dojatý, jsem ráda, že tu mohl být. A rozhovory s ním jsou super, nejsem tak nervózní, a když se mi nějaká otázka nelíbí, řeknu mu, ať dá jinou. (směje se)
