Článek
Slavný zápas finálové skupiny plný tvrdých až brutálních zákroků se tehdy hrál měsíc poté, co Sovětský svaz vojensky zasáhl proti maďarské revoluci. Označení "krvavá lázeň" dostal duel poté, co svět obletěly snímky zkrvaveného obličeje autora dvou branek Ervina Zádora, kterému soupeř způsobil tržnou ránu úderem pěstí. Zápas byl za stavu 4:0 v poslední minutě předčasně ukončen kvůli rozzlobeným divákům a Maďaři byli prohlášeni za vítěze. Kárpáti přispěl k výhře gólem a v posledním utkání s Jugoslávií jeho tým zpečetil úspěšnou obhajobu olympijského zlata.
Kárpáti byl členem vítězného olympijského týmu také v letech 1952, kdy mu bylo teprve 17 let, a 1964, v roce 1960 přidal bronz. Na OH má mezi vodními pólisty hodnotnější sbírku pouze jeho krajan Dezsö Gyarmati, který má ještě stříbro z roku 1948. Kárpáti je i trojnásobný mistrem Evropy.
Po skončení hráčské kariéry, během níž odehrál 162 reprezentačních zápasů, působil jako trenér ve své vlasti a v Austrálii a byl členem realizačního týmu při triumfu Maďarů na OH v Montrealu 1976. V roce 1982 byl Kárpáti uveden do plavecké Síně slávy.
