Hlavní obsah

Zavíráme, tady už teď trénovat nesmíte! Prskavec v Austrálii řešil i nepříjemnost

Austrálie bývala pro české vodní slalomáře zemí zaslíbenou, ideální místem pro zimní přípravu. Covidové roky ale fungující spojení přestřihly, až teď se Jiří Prskavec a spol. po čtyřech letech k protinožcům vrátili. A olympijský vítěz na kajaku se po devíti týdnech vrátil domů spokojený. Přes jednu nemalou nepříjemnost…

Foto: Barbora Reichová/kanoe.cz

Jiří Prskavec se svým otcem při mistrovství světa v Londýně

Článek

Jak se po dobu vaší nepřítomnosti olympijský kanál z roku 2000 proměnil?

Malinko ho přestavěli na menší množství vody, takže trať byla trochu pomalejší. Ale charakter zůstal stejný, byl čitelný, dost se pádlovalo. Navíc jsme měli perfektně zorganizované tréninky, ve skupině českých a zahraničních závodníků jsme měli nakoupené časy na trénink, takže jsem měl dost času na obě kategorie, vše dlouho klapalo suprově.

Ale ne až do konce soustředění…

Po šesti týdnech přišla čára přes rozpočet. Provozovatel, což je stát Nový Jižní Wales, vyhlásil, že voda v jezeře přesáhla normu sinic, a trať zavřel. Ze dne na den jsme neměli kde pádlovat. Většina závodníků si měnila letenky a rozprchli se do jiných destinací, do Aucklandu nebo do Emirátů, což udělala i většina Čechů.

Vy jste se rozhodl zůstat. I kvůli rodině, která s vámi byla v Austrálii?

To si nemyslím, že by hrálo roli. Kdybychom s tátou odjeli a Terka s klukama tam dva týdny zůstali i s mojí mamkou, zvládlo by se to. Emiráty jsem nezvažoval, tamní trať je hrozně rychlá, na silové záběry, což neodpovídá tratím, kde se letos pojedou důležité závody. Auckland variantou byl, ale jen prvních pár hodin. Rozhodl jsem se zkombinovat trénink na rovné vodě s těmi skvělými tréninkovými podmínkami, které Austrálie nabízí. Je tam skvělé fitko, dalo se vyrazit na kolečkové lyže. Nejtěžší to bylo na psychiku, když bylo 30 stupňů a jezdili jsme vedle kanálu na rovné vodě…

Byla voda na pohled špinavá? Kanoista Lukáš Rohan na Instagramu popisoval, že z Vltavy jste kolikrát v Troji zvyklí na horší věci…

Nebyla špinavá. Naopak mi přišla nejčistší za roky, co jsme tam jezdili, bylo vidět metr a půl do hloubky. Ale dřív to měl na starosti soukromý provozovatel, tak to možná tolik neřešil, jak to přešlo pod stát, muselo být vše podle tabulek. To byl největší paradox, že divokou vodu zavřeli, protože se v ní podle těch jejich tabulek koupeme, tak je to bráno jako plavání. Ale rovná voda hned vedle už je nižší varianta kontaktu, byť z mého pohledu je to stejné. Navíc testování neprobíhalo u trati, kde se voda čerpá a kyslík sinice zabíjí, ale vedle na jezeře. Je pravda, že ve Vltavě po dešti kolikrát plave všelico. (úsměv)

Věříte tedy, že vaše příprava nepříjemností nijak neutrpěla?

To se samozřejmě teprve ukáže, ale věřím, že mi to spíš mohlo pomoct. Když se k šesti týdnům na divoké vodě přidají tři na rovné, tak mi to dávalo smysl.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Jiří Prskavec s manželkou Terezou na vyhlášení Sportovce roku.

Ještě někdo ze zahraničních závodníků se rozhodl v Austrálii zůstat?

Ještě tu byli týden Italové a Polák Mateusz Polaczyk, pak už jen Australani, tak jsem pár tréninků absolvoval s Jessicou Foxovou, než také letěla do Evropy. Ale většina závodníků už se stejně plánovala koncem února vracet. Poslední týden a půl už tam nikdo nebyl a jezdil jsem sám, to už jsem si říkal, že je čas jet domů.

Jak se v Austrálii líbilo dětem, nechtěly tam ještě zůstat?

Mareček říkal, že chce domů, Jiříček, že by klidně zůstal, ale ono se to mění každých deset minut. (úsměv) Všem se nám tam líbilo, je tam i velká komunita Čechů, náš kamarád Petr Balcárek je v Sydney prezidentem česko-slovenského Sokola. Měli jsme pozvání na besedu, když tam byl pan ministr Lipavský, tak jsme si dali knedlíky, svíčkovou, jako bychom byli doma. Byl jsem strašně rád, že jsme se tam mohli vrátit.

Jak se změnil váš trénink s ohledem na to, že máte jistou olympijskou nominaci na kajaku? Bylo teď víc tréninku na kanoi?

Malinko jo, toho času v obou lodích bylo podobně. Kajak a příprava na olympiádu je pořád jasnou prioritou, nominaci pojedu na singlu, ale nemyslím, že na něm je u mě zásadní nějaké načasování formy.

V nominačních závodech ve Veltrusech a Troji tedy pojedete jen na singlkanoi?

Ano. Tím, že na kajaku mi o nic nejde, chci se tam singlu věnovat plnohodnotně, aby se nemohlo říkat, že si trať vyzkouším na kajaku, a zároveň jsem nešel do závodu v únavě. Zkrátka abych na tom byl stejně jako ostatní kluci.

Do nominačních závodů na konci dubna už se budete připravovat v Česku?

Mám ještě pozvánku začátkem dubna do Paříže, kam jedou Rakušani a oslovil mě Felix Oschmautz, jestli se k nim nechci přidat. Ještě nejsem rozhodnutý, ale když bude hezky, autem na otočku na pár tréninků vyrazím. Jinak už budu v Česku, byli jsme dlouho pryč, tak se těším na Troju i Veltrusy.