Hlavní obsah

Z lodi na Ironmana. Mám na Havaji nedokončenou práci, vysvětluje Vraštil

Když jako jediná česká veslařská posádka jel lehký dvojskif na mistrovství Evropy A finále, hlasatel divákům vyprávěl: „Miroslav Vraštil jede na stejném místě, kde před padesáti lety závodil jeho tatínek na olympiádě.“ V roce 1972 byl Miroslav Vraštil starší s československou osmou desátý, jeho syn s parťákem Jiřím Šimánkem skončil pátý.

Foto: ASC Dukla Ivana Roháčková

Jiří Šimánek (vlevo) a Miroslav Vraštil na snímku z MS 2019.

Článek

MNICHOV (od našeho zpravodaje) – Po čtvrtém místě z loňské olympiády chtěli v Mnichově výš. „Pro nás je áčko vždycky úspěch, až minulý rok jsme se v něm usadili. Páté místo je dobré,“ tvrdil Šimánek. „Ale papírové předpoklady byly výš, tak úplně spokojení být nemůžeme,“ namítal jeho parťák.

S tatínkem si o půl století starých závodech moc nevyprávěl. „Jen jsem si na to před závody vzpomněl. Bylo mu 21 let, pro něj to byla první olympiáda. Je to zajímavé výročí,“ usmíval se 39letý veslař, který stejně jako jeho tatínek startoval na třech olympiádách.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Miroslav Vrastil (@miravrastil)

A společnou mají i lásku k triatlonu. A tak Vraštil přípravu na zářijový světový šampionát v Račicích proloží triatlonovými tréninky na legendární havajský Ironman, kam vyrazí krátce po mistrovství světa. „Kolo a běh si přidávám už teď, plavat začnu až na Havaji. Snažím se to vyvážit, abych mě to nezničilo a měl jsem dost elánu do veslařského tréninku,“ říká.

Má za sebou devět triatlonů na distancích 3,8 km plavání, 180 km na kole a běžecký maraton. A tak může srovnávat i s veslařskou dřinou. „Tady po závodě dvě minuty ležíte v lodi, pak je vám hodinu špatně a druhý den jste unaveni, protože my musíme shazovat váhu a jídlo před závody spíš vidíme, než že bychom ho snědli. Ale z Ironmana se sbírám měsíc,“ říká.

K tomu finanční náročnost. Účast se startovným a bydlením vyjde zhruba na 150 000 korun. A tak Vraštil udělal sbírku na platformě Hithit, která by mu měla pokrýt část nákladů. „Ceny tam jsou extrémně napálené,“ ví. Také je pevně rozhodnutý, že letos jede naposledy. „Byl jsem tam dvakrát a mám nedokončenou práci, chci to zvládnout pod devět hodin,“ vyhlásil.

Čím ho havajský závod okouzlil, že do něj investuje tolik energie i peněz? „Chci, aby po mně něco zůstalo, moje dcera se na to jednou mohla podívat. Tak jako já vím, že táta tady vesloval před padesáti lety. A jasně, je to z mé strany i trochu sobecké,“ přiznává s úsměvem.

Související témata: