Hlavní obsah

Vodní slalom objevil novou destinaci a probudil spící zimní středisko

McHenry

Počet slalomářských tratí po světě je omezený, ti zkušenější kanoisté na divoké vodě už je znají nazpaměť i s příjezdovou cestou. A tak pro ně mistrovství světa v dosud nepoznaných peřejích bylo vítaným zpestřením. Zvlášť, když se závodilo v USA, kam šampionát zavítal poprvé a dosud naposledy přes 25 lety, kdy většina členů české výpravy ještě nebyla na světě.

Foto: Michal Osoba, Právo

Deep Creek slalomovým šampionátem ožil.

Článek
Fotogalerie

Nebýt mistrovství světa, žilo by okolí jezera Deep Creek ospalým životem. Podél chatek lákajících k pronájmu na zimní sezónu by běhaly jen všudypřítomné veverky, provozovatelé vleků by pozvolna vyhlíželi první vločky, které pokryjí sjezdovky místního Wisp Resortu.

S místem není problém

Jenže šampionát přinesl do městečka McHenry ve státě Maryland vzruch. U jezera se šikovaly typické žluté školní autobusy, které se proměnily v dopravce akreditovaných účastníků a fanoušků a vozily je do kilometrové nadmořské výšky, kde končí lyžařské vleky.

Rozhlehlý areál je zasazený do krásné přírody, v blízkém okolí je několik státních parků. „Trochu Američanům závidím, kolik tu mají prostoru. Neřeší problém, kam co umístit, snáz vše postaví. To je v Troji problematičtější,“ nezastíral bývalý deblkanoista a nyní trenér Jiří Rohan, jenž vedl organizační výbor loňského světového šampionátu v Praze.

„Naopak jim nezávidím, že musí vodu do trati čerpat, což stojí dost peněz. A naší obrovskou výhodou je, že Troja je v Praze, hlavním městě,“ poukazuje Rohan i na více než tříhodinovou cestu z Washingtonu, kterou musela většina účastníků MS absolvovat.

Kotel nebyl jako v Troji

Areál se oproti předpokladům zcela nezaplnil ani v sobotu, kdy absolvoval kanoisticko-kajakářský dvojboj se zlatou odměnou v kategorii C1 naturalizovaný Američan Fabien Lefévre, v neděli zase diváky vyháněla deštivá a větrná slota. V tom měl loňský kotel v Troji navrch. „Tady zase měli diváci trochu jiný přístup, bylo znát, jak jsou natěšení, bylo to pro ně nové,“ všiml si Vavřinec Hradilek.

„Jsem rád, že jsme se dostali se šampionátem konečně mimo Evropu. Trať v horském středisku je bláznivina, co dokážou udělat jen v USA. Ale celý závod byl hezky udělaný. Akorát škoda, že jsme se na finále museli jen dívat,“ posteskl si Vít Přindiš, další z tria českých kajakářů, kteří nečekaně skončili už v semifinále.

Další slalomářské cestě do zámoří by se tak čeští vodáci nebránili. „Hrozně se mi tu líbilo, bylo to boží, ani se mi nechce domů,“ hlásila kanoistka Martina Satková, která je už ve svých šestnácti letech vodáckým světoběžníkem, vždyť jen letos před šampionátem v USA brala medaile na juniorském MS v Austrálii i mládežnické olympiádě v Číně.

Související témata: