Článek
Od medaile vás dělilo 99 setin, od prvního místa 1,49 vteřiny. Převládá bezprostředně po finálovém závodě zklamání, že jste se nevešla na pódium? Nebo radost z nejlepšího výsledku sezony?
Ani náhodou jsem nesnila, že budu tak vysoko. Byla jsem ráda za postup do finále mezi deset nejlepších. A pak jsem dokázala zajet dobře i v boji o medaile. Jízda byla dobrá, jen mi to trošku skřípalo na začátku dráhy. Ale čas jsem měla rychlejší než v semifinále, tudíž jsem velice spokojená. Vážně jsem šťastná.
Takže hned na začátku finálové jízdy zůstal čas, který nakonec chyběl k pozici na stupních vítězů?
Nevím, nejsem si jistá. Mám pocit, že v první části dráhy mi to nejelo, jak mělo. Ale kolikrát pak u videa zjistím, že můj dojem nebyl správný. Na konci jsem ale zase skočila do protivody víc, než bylo třeba a trošku jsem se zasekla. Uvidím, až si jízdu prohlédnu u videa.
Kateřina Kudějová na mistrovství světa ve vodním slalomu ve Španělsku.
Zatímco v první polovině sezony jste se výsledkově trápila a ani jednou se nedostala při mistrovství Evropy, respektive závodech světového poháru do finále, druhá část vám vyšla výborně. Byla jste osmá na světovém poháru v německém Markkleebergu, devátá při finále SP v Praze a nyní jste dostáhla nejlepšího výsledku v podobě čtvrtého místa na mistrovství světa. Kde nastal zlom? Prospěla vám letní přestávka?
Já o prázdninách, když jsem měla čtrnáct dnů volna, proseděla u učení, což mi zrovna moc směrem k závodům nepomohlo. Hlavní obrat byl, že jsem si sama řekla, abych se srovnala. Už to prostě nešlo dál ve stejném duchu. Začala jsem do závodů nastupovat trošku jinak a výsledkovou bídu prolomila. Šlo hlavně o psychické rozpoložení.
Co tedy přispělo k obratu a uklidnění, když jste po první polovině neměla žádné výsledky?
Musím přiznat, že jsem trošku podcenila boj o nominaci do národního týmu. S Jiřím Prskavcem jsem jela v úvodu sezony trénovat do Španělska právě do dějiště šampionátu v La Seu d´Urgell. A jak jsem si následně místo v reprezentaci zajistila jako poslední a velmi těsně o pouhý bod, nesla jsem to těžce. Určitý čas jsem se s tím srovnávala.
Je dalším cílem po šampionátu olympiáda v Tokiu, na níž jste ve Španělsku vybojovala pro Česko jednu místenku?
Určitě. Poslední tři roky směřujeme k olympijským hrám. Nyní mám z hlediska nominace malý náskok před ostatními, ale klíčový bude až příští rok. Doufám, že se do Japonska dostanu. A vybojuji lepší výsledek než v Riu, kde bylo desáté místo zklamáním. Přeci jen na olympiádě není taková konkurence.
Byl letošní rok nejlepší možnou přípravou pro bitvu o olympijské hry?
Určitě. Získala jsem obrovské zkušenosti hlavně v oblasti práce s nervy. To jde hodně důležité. V listopadu si projedu trať prohlédnout. Nabízel se i termín v říjnu, ale to mám v plánu státnice.
Takže do Tokia případně pojedete jako inženýrka?
Doufám! Dělám ekonomii na vysoké škole ekonomické. Chci studium co nejrychleji ukončit, protože je pro mě stresující víc než pádlování. Když mám nastoupit na start při mistrovství světa, je to absolutní nic z hlediska nervozity ve srovnání se zkouškami na škole. Já se učila i v dějišti šampionátu, ale ve čtvrtek a v sobotu jsem studijní materiály odložila, protože mi to nedělá v kombinaci s velkými závody dobře.
Odpočinete si po šampionátu? Nebo plynule ze stresu na vodě přejdete ke skriptům?
Před návratem do Česka mám tři dny volna. Prohlédnu si Andorru, a pak vyrazím k oceánu, protože jsem přeci jen spíše na vodu. A po návratu budu tři týdny drtit školní věci a snad se mi snaha vrátí.
