Článek
Do Londýna jste se přesunul rovnou ze Světového poháru v Seu už takřka před dvěma týdny. Proč jste jako jediný z českých slalomářů zvolil tak dlouhou přípravu?
Ze začátku tu se mnou byl i Lukáš Rohan, který se pak na pár dnů ještě vrátil, takže celých dva a půl týdne tu budu jediný. Mám proti ostatním trochu jinou přípravu, před závodem už na vodě netrávím tolik času. A chtěl jsem tu něco najet s odstupem před šampionátem. Před závody už chci víc odpočívat, protože trať je tady dost silově náročná. Tak jsme si naplánovali s rodinou, že sem pojedeme takový třídenní road trip ze Španělska, stavíme se u moře v Normandii a dojedeme sem. Jeli jsme trajektem, což byl pro kluky zážitek a taková kratičká dovolená na vyčištění hlavy.
Stihl jste mezi tréninky s rodinou vyrazit do města?
Zatím ne, byli jsme se jen projít, na hřiště. Manželka s klukama byli jednou v muzeu dopravy a jednou v Hyde Parku, ale teď o víkendu bychom chtěli vyrazit na kolech na Tower Bridge.
I během závodů budete bydlet s rodinou?
Zůstanu tady. Máme apartmán zařízený tak, že spím v jiné místnosti, mám klid. Chtěli jsme být mimo tým, aby kluci náhodou nerušili, kdyby třeba nespali. A i finančně to vyšlo lépe, přece jen platit hotel za další tři lidi by bylo hodně drahé. Na trať se dostanu za deset minut, je to v pohodě. Sami si vaříme, což je výhoda, protože v hotelu je na výběr dost jídla včetně dezertů, což je taková moje neřest, takhle nehrozí, že bych si jich dal moc. (úsměv)
Vy prožíváte úspěšnou sezonu, vyhrál jste Světový pohár v Praze i mistrovství Evropy. Jen poslední Světový pohár v Seu vám nevyšel, čemu jste to přičítal?
Byl jsem unavený z mistrovství republiky v Lipně. Byl jsem rozbitý fyzicky, ale hlavně psychicky jsem se úplně nesrovnal. Cestovali jsme z Lipna v neděli pozdě večer domů, v pondělí letěli do Seu, kde jsme hned trénovali, od čtvrtka závody. Nedostal jsem se do závodní pohody a z toho pramenila chyba na kajaku. Na singlu to v Seu není trať pro mě, tam bych nejlepším nestačil ani v top formě, je tam třeba tu vodu přetlačit, což zatím nedokážu.
V Londýně k návratu psychické pohody přispěly i vzpomínky na váš světový titul z roku 2015? Jaká je ta nejsilnější?
Tehdy mi táta snad poprvé za kariéru fakt hodně věřil, přesvědčoval mě, že na to mám. Já cítil, že mě spíš chce dobře naladit, ale pak jsem dojel druhý v semifinále a ve finále byl nejrychlejší. Tak jsem měl radost, že jsem to ustál a viděl v cíli tátu i velkou část rodiny, to bylo silné. Na Anglii máme vůbec dobré vzpomínky, táta tu o 20 let dříve v Nottinghamu získal na mistrovství světa bronz.
Vás čeká premiéra na mistrovství světa i na kanoi. Sedí trať v Lee Valley vašemu projevu víc než ta v Seu?
Určitě mám tady větší šanci na hezký výsledek. Voda je charakterem podobná té v Troji, fyzicky náročná, což může být moje výhoda. Na druhou stranu, jak je hodně náročná, chyby přicházejí i na kajaku, takže se klidně může stát, že na singlu vypadnu v kvalifikaci.
Když na kajaku skončíte v sobotu nejhůře čtvrtý a Vít Přindiš nebude mít zlato nebo stříbro, budete mít v české přednominaci jistotu olympiády v Paříži…
Samozřejmě o tom vím, i když to, že bych potřeboval být do čtvrtého místa, jsem ani nevěděl. Myslet na to nebudu, jde mi hlavně o úspěch na mistrovství světa, abych předvedl dobrou jízdu, s níž bych byl spokojený, to se mi nepovedlo od mistrovství Evropy. Po Seu jsem si říkal, že jsem se necítil tak, jak bych měl, ale v Londýně už mi přišlo, že forma dojela.
Šampionát zahájíte úterními hlídkami. Stihl jste si vyzkoušet obě kategorie?
Na kajaku jsme trénovali, tam nám to funguje dobře. A na singlu jsme spolu jeli na mistrovství republiky, jak jsme všichni z USK. Zkusili jsme si nové pořadí, kluci mě dali na první místo, i když jsem o to nežádal. (úsměv) Spíš než střídání tady bude důležité, aby nikdo neudělal velkou individuální chybu, pak to může být dobré.
