Článek
Dokážete se vžít do pocitů Michaela Phelpse, když se fotil s hromadou svých medailí?
Tak k němu mám ještě hodně daleko, jeho medaile byly ještě o něco těžší a cennější… Ale těžké jsou a je pravda, že mě trochu stresuje, jak to cinká, musím se hrbit a nedýchat. (úsměv) Ale vždycky když to zacinká, uvědomím si, že ty medaile mám, a těším se z toho. Doma si je dám na zeď, kde mám ty nejdůležitější.
Nebyly soupeřky až otrávené, kolik jste jim pobrala medailí?
Upřímně, některé fakt jo, hlavně na polohovce nebyly úplně rády, protože tam asi nikdo nepočítal, že bych mohla mít medaili. Ale jen chvilku, pak mi gratulovaly.
Co byl pro vás v Bělehradě nejsilnější zážitek?
Velký zážitek byl stát na pódiu s Bárou (Janíčkovou) po stovce kraulem, protože to se nikdy v českém plavání nepodařilo. Když jsem doplavala a otočila se, jako první jsem zkoumala, jak je na tom Barča. A když jsem zjistila, že je druhá za mnou, byla to hrozná euforie.
Čeští medailisté po návratu z Bělehradu. Zleva Barbora Janíčková, Barbora Seemanová, Daniel Gracík a Kristýna Horská.
Do Bělehradu se nesjela kompletní evropská špička, ale bilance sedmi medailí je pro české plavání historická. Jak jste to jako tým prožívali?
Vždycky když jsem doplavala nebo jsme měli vyhlášení, viděla jsem českou vlajkou, jak všichni fandili. Navzájem jsme se ptali, hodnotili závody. Já se také snažila, jen tolik prostoru na fandění nebylo, jak jsem měla každý den finále.
Byl to hodně úspěšný, ale jistě i náročný týden.
Byl výživný. Týden plný závodů, neměla jsem ani den volno, jen občas ráno.
I to byl důvod, proč jste šampionát na rozdíl od některých soupeřek nevynechala?
Určitě, takový byl od začátku plán, že na šampionát nebudeme nijak ladit. Byl to takový trénink, jak zvládnout několikadenní zápřah. To na olympiádě hraje velkou roli a tam se nemůžete ráno šetřit.
Na vaší hlavní trati 200 metrů volně jste ve světových tabulkách letos sedmá. Kolik se dá stáhnout z vašeho času, když formu vyladíte?
Vyladění spočívá hlavně v tom, že jsem odpočatá. Časově nedokážu říct, ale v Bělehradě se mi dvoustovka jela úplně krásně, nebyla jsem vůbec hotová, když jsem doplavala. A když vedle sebe budu mít větší konkurenci, bude to ještě rychlejší.
Jaké disciplíny budete chtít v Paříže absolvovat vedle své hlavní?
Určitě ne 400 metrů kraul, který začíná první den, to vás dokáže zničit. Tam dáme přednost stovce motýlek, kde mám vidinu semifinále a je to lehčí start před dvoustovkou. Po ní ještě stovku kraul. A na konec bych si chtěla zaplavat i polohovku na 200 metrů.
Kam se svým švýcarským koučem Lukou Gavrilem zamíříte na závěrečnou přípravu?
Jedeme na Slovensko do Šamorína, odkud se vrátíme až na odlet na olympiádu.
