Svatba? Nový byt? Český medailista z Tokia má teď jinou prioritu

Je to úplně jiná motivace. Kdybychom se s Pepou po olympiádě dohodli, že na deblu pojedeme i na mistrovství světa a zase najeli na stejný tréninkový režim, bylo by to náročnější. Teď je situace jiná, já mám hromadné posádky moc rád, což mě motivovalo k rozhodnutí ještě v sezoně pokračovat.

Nejnáročnější byl první týden, kdy nějaké akce byly, ale manažer nám to dobře domlouval, abych stihl dva tréninky. Navíc jsem ještě žil z té olympijské euforie, tak mě to ani neunavovalo, a hlavu jsem si nastavoval, že ještě budu závodit a chci se připravit na sto procent, jinak by mi to ani nedávalo smysl.

Vrátil jsem se z Tokia v neděli, hned další víkend byly společné testy, týden jsme strávili v Praze individuálně a pak už jsme byli na soustředění v Račicích, společných tréninků bylo dost, neměli jsme žádné výpadky. První varianta byla, že jsem seděl ve třetí díře, od druhého tréninku už sedím vzadu a funguje to tak.

Tréninky ukazovaly, že to je solidní, s měřenými pětistovkami jsme byli spokojeni. Z olympijských posádek odpadli Němci a Španělé (zlatí a stříbrní), ale tyhle státy mají takovou základnu, že jsou nebezpeční i s béčkovými sestavami. Můžeme soupeřit s každým, když podáme perfektní výkon. Když ne, je tam klidně osm posádek, které nás můžou porazit. Ale věřím, že to může dopadnout hezky jako před lety v Račicích.

Mám nové, už v Tokiu jsem na tréninku měl své rezervní. I když jsem se toho bál, hned jak jsem vzal nové pádlo do ruky, necítil jsem v nich rozdíl. Na čtyřkajaku mám pak pádlo s většími listy, jak je voda rychlá, abych byl efektivní. A pádlo z Tokia mám zatím doma, buď si ho dám na zeď a vyvěsím si na něj medaile, nebo ho dám do plzeňského oddílu.

Snažím se pomáhat, ale já nejsem moc na vymýšlení. Tak vždycky partnerce říkám: Když to vymyslíš, já to obvolám, nebo tam zajedu. Do toho řešíme nový byt, ale poslední týden už jsem říkal, že se potřebuju soustředit na závody. Teď to řeší sama a až se vrátím, budu zase pomáhat.