Článek
„Jak jsme tam celé rodině ohlásili, že čekáme miminko, tak se všichni radovali. A už jim bylo úplně jedno, jak ten večer dopadne,“ s úsměvem vzpomínal Dostál, který pak anketu Klubu sportovních novinářů skutečně vyhrál. „A když zjistili, že máme stejný termín jako ségra, byli úplně nadšení,“ hlásil.
Když pak v rozhovorech po vítězství v anketě Dostál vyprávěl, že se mu v roce 2024 povedlo úplně vše, co chtěl, jen on sám a jeho nejbližší tušili, co všechno měl na mysli…
Teď už by Anežka Paloudová očekávání jejich syna těžko skrývala, byť se do kajaku stále vejde a na vodu také často vyráží. „Ještě zvládám trénovat, i když vloni bych tohle jako trénink neoznačovala,“ usmívá se. „Prostě chodím na vodu a užívám si, že nemusím, ale chci, teď je navíc hezké počasí,“ libuje si.
Dvaatřicetiletý Dostál a o šest let mladší Paloudová začali plánovat rodinnou budoucnost už před dvěma lety na mistrovství světa v Duisburgu, odkud se do Paříže přímo nekvalifikovala. Plán na loňský rok tedy zněl: buď úspěšná olympijská kvalifikace, nebo snaha o miminko. Nakonec postupně vyšlo oboje.
Majitelka medailí ze světového šampionátu do 23 let by se ráda k závodění vrátila. „Nepůjdu přes mrtvoly. Uvidím, jak to bude probíhat, ale kajakářek, které se po narození dcery vracely, je spousta, tak vidím inspiraci, že se to dá skloubit,“ přiznává.
Zvlášť když jí bude nápomocen i partner. „Pepa už postavil přebalovací komodu a postýlku, tak snad v tom bude pokračovat i po narození,“ usmívá se. „A už jsme domlouvali babičky, jestli by nám pohlídaly na podzimním soustředění,“ přiznává Dostál, že už s partnerkou plánují i společnou sportovní budoucnost.
Teď ale na závody v roli aktivního kajakáře jezdí sám. Tak jako minulý týden do Račic na domácí nominaci, kterou si podmanil při všech čtyřech svých startech. A tak je ve hře, že by na červnovém evropském šampionátu rovněž v Račicích nastoupil kromě zlatého olympijského kilometru a své oblíbené pětistovky také na maratonské pětikilometrové distanci.
„Podle kouče jsme jeli nominaci z plného tréninku. Navíc před tím začala rybářská sezona, což mi nepřidalo na silách, ale musel jsem jít,“ usmál se vášnivý rybář. Odměněn byl rodinným rekordem. „Děda někdy v roce 1973 chytil potočáka, který měřil 58 centimetrů, já chytil jednoho, co měřil 61. Takže jsem po padesáti letech nejlepším rybářem v rodině,“ culil se.
Před evropským šampionátem čeká svěřence Pavla Davídka Světový pohár v Szegedu a Poznani, prioritou pro něj zůstává singlkajak. Návrat do čtyřkajaku, v němž získal dvě olympijské medaile, zatím neplánuje.
„Čtyřkajak nefunguje jako dřív, koncept se mění každým rokem, takže upřednostňuju singl, kde vím, čeho jsem schopný a co můžu dokázat. Může nastat situace, kdy se změní souhra nebo přijdou noví rychlí závodníci, ale na nominacích bylo vidět, že mladí kluci zaostávají za třicátníky,“ vysvětloval Dostál na prahu své čtrnácté sezony mezi dospělými.
