Článek
Netajily jste se tím, že byste se na mezinárodní akci jednou na pódiu rády potkaly. Jaké bylo, když se to povedlo?
Krásné! Strašně jsme si to užily. Zatím se nám to na zahraničních závodech nepovedlo, teď jsme si splnily sen. A když se to povede v celkovém hodnocení, které odráží konzistenci po celou sezonu, má to ještě větší váhu než v jednotlivém závodě.
Jak komentovala největší hvězda vašeho sportu Jessica Foxová, že byla na stupních v sesterském obložení?
Měla z toho taky radost, říkala, že je super vyhrát celkové hodnocení, a ještě s námi, a že nás má ráda.
Znala jste propočty, jak byste potřebovala zajet, abyste se mohla na celkové pódium dostat?
Občas to někdo zmínil, ale stejně záleží na ostatních, tak nemělo smysl nad tím přemýšlet a přidělávat si zbytečný stres.
Kdybyste absolvovala závody i v Augsburgu a Krakově, mohla byste atakovat první místo. Ale asi bylo logickou volbou dát přednost přípravě na olympiádu…
Přesně tak, pro mě byla důležitější příprava na Paříž než celkové hodnocení. Určitě toho nelituju, pro mě je super skončit třetí i bez dvou závodů, ničeho nelituju.
Diváky u přenosů Světového poháru může zaujmout i vaše originální představovací video na startu. Jak vás napadlo?
Měli jsme něco předvést a já chtěla přijít s něčím originálním. Zrovna jsem měla brýle, které nosím většinou jen ráno, tak jsem si udělala srandu, že s nimi uvidím diváky, leknu se a pak je radši sundám. Přišlo mi to jako dobrý nápad ukázat, jaká jsem, že mám ráda legraci.
V čem jste za poslední rok nejvíce posunula? Dařilo se vám nejen na kanoi, ale i na kajaku.
Daří se mi opakovat dobré jízdy od začátku do konce, líp se vypořádám se stresem. Hlavně fyzicky jsem na tom líp, díky tomu jsem klidnější, že když něco pokazím, tak to doženu.
Dá se říct, že jediná finálová jízda, která se vám v sezoně nepovedla, byla ta nejdůležitější při olympiádě v Paříži?
Řekla bych, že jo, ve zbytku sezony se mi dařily. Snažím se přijít na to, proč to tak bylo.
K čemu jste zatím došla? Bezprostředně po olympijském finále jste říkala, že nervozita na vině nebyla.
Když to vezmu zpětně, před startem to nastavení nebylo horší, cítila jsem se normálně. Spíš mě hodně rozhodila ta první chyba a od půlky trati to bylo špatné, tam samozřejmě ten tlak olympiády znát byl.
Gabriela Satková se svým trenérem Ondřejem Cviklem.
Jízdu jste oplakala, jak dlouho trvalo, než jste se ze zklamání oklepala?
Přetrvávalo to až do světových pohárů, měsíc určitě. Ještě na českých závodech jsem se necítila moc dobře, postupně se to zlepšovala, ale mrzí mě to doteď…
Sezona vám ale ještě nekončí, v říjnu vás čeká Super cup v čínském Chang-Čou. Takže s tréninkem ještě nepolevíte?
Určitě už to nebude z plného tréninku jako před olympiádou, teď se vyplatí volnější program, sezona byla dlouhá. Budu se věnovat i jiným sportům, na vodu půjdu pro radost s lidmi, kteří do Číny také jedou.
Co od závodů čekáte? Jsou i šancí si na závěr sezony něco vydělat?
Šance to je. Ne se stát milionářem, ani tam kvůli tomu nejedeme, ale nějaké odměny tam jsou. Těším se tam, v Číně budu poprvé, jedeme tam výborná parta závodníků…
A pojede se i nový formát krátkého slalomu, jenž se příští rok objeví i ve Světovém poháru namísto kvalifikací. Bude vám sedět?
Určitě to bude zajímavější, víc šanci na medailí. Když jsem tu disciplínu jela, byla kratší trať náročnější a sedí víc lidem, kteří rádi riskují. Bude třeba větší odvaha, těším se na to.
Vy si po sezoně užijete trochu volna, nebo zamíříte jako studentka mezinárodního obchodu rovnou do školy?
Ráda bych aspoň na prodloužený víkend někam vyrazila, ale semestr už začal. Na jaře mě čekají státnice, budu psát bakalářskou práci, takže to bude náročnější.
Už víte, kde strávíte zimní přípravu? Vloni jste s dalšími slalomáři z Austrálie odjížděli poté, co místní samospráva zakázala kvůli výskytu sinic trénink…
Neradi bychom riskovali, proto jsme zjišťovali, jestli nám můžou zaručit, aby se to neopakovalo a areál nezavřeli. Ale asi není v jejich kompetenci to zaručit, takže je varianta jet na zimu do Rio de Janeira, což by mohla být fajn změna.
