Článek
Kdyby mu to někdo řekl hned po tokijské olympiádě… „To jsem byl v oblacích, tak bych řekl, že jasně, s tím počítám,“ směje se. „Ale pak jsem si přivezl do Augsburgu na podzimní soustředění toho svého nového načančaného singla. A tam se mi všichni smáli. Oprávněně. To bylo něco strašného,“ sebekriticky vzpomíná na první jízdy, kdy zaklekl do kánoe.
O víkendu už stál na nejvyšším stupínku v obou závodech v Troji. Progres, jemuž uznale tleskali i jeho soupeři. Však zatímco mezi ženami o obojživelnice není nouze, v mužské kategorii je na takové úrovni raritou.
Jiří Prskavec stvrdil parádní den výhrou na kajaku.
„Mám strašnou radost a cítím, že se od singlířů můžu strašně naučit. Nikdy nebudu jezdit jako oni, to by bylo špatně, protože bych ztrácel svou kajakářskou výhodu,“ vypráví. „Na hodně průjezdech ztratím, ale jiné kombinace dokážu projet tak, jak by je ani nenapadlo, protože na to koukám kajakářskýma očima,“ vysvětluje Prskavec, jenž ve čtvrtek oslaví třicetiny.
Není vyloučen scénář, že by se v obou kategoriích mohl probojovat i na olympijské hry do Paříže. „To je z říše snů,“ brzdí očekávání.
„Pokud bych jel příští rok nominační závody na kajaku, je takřka nereálné, abych v nich startoval i na kánoi, protože by mi ubírala síly,“ přiznal. Jedinou cestou by tak bylo zajistit si olympijské hry na kajaku už letos, což by ale znamenalo absolvovat takřka dokonalou sezonu, a pak se při nominaci soustředit na kánoi.
