Článek
V prvním ze čtyř nominačních závodů jste neprojel jednu z branek a ve finále jste skončil poslední. Přišel velký stres, že další zaváhání už si nemůžete dovolit?
Já bych řekl, že v těch prvních dvou závodech ve Veltrusech jsem měl největší formu, ale v prvním závodě jsem si vybral velkou smůlu na vítr a samozřejmě tam byla i má lehoučká chybička. Na druhou stranu, kdyby nepřišla, třeba bych pak nezajel tak dobré výsledky tady v Troji, protože jak jsme viděli u singlkanoistů, i ti, co měli nominaci zdánlivě jasnou, si ji pak nevyjeli.
Cítíte zadostiučinění, že se energie věnovaná přípravě zúročila?
Určitě. První závod ve Veltrusech jsem skoro obrečel, protože přesně to byl ten moment, kdy si člověk uvědomoval, jak šest měsíců tvrdě makal, dal do toho hodně a ostatní život šel stranou. Věnovat se jen sportu je složité, a když přijde takový moment, je to docela náročné.
Po třech letech pojedete mistrovství Evropy, světa i všechny Světové poháry.
Teď je důležité, abych zůstal zdravý a v té sezoně předvedl něco hezkého. Já hodně cestoval, i když jsem v reprezentaci nebyl, ale ty svěťáky mi hrozně chyběly. Letos je tam jeden i v Londýně, což je úžasné, bude to zajímavá předolympijská sezona.
Platí, že kdo je schopný si vyjet nominaci mezi českými kajakáři, může uspět i na vrcholných akcích?
Je to tak. Jsme čtyři pět kluků, kteří by si mančaft strašně zasloužili, a mně je líto, že Tuňák (Ondřej Tunka) ty závody nepojede, protože i svěťáky můžou jen tři lodě. Ale není to jen on, Tomáš Zima je teď super jezdec, Ondra Cvikl, Luboš Hilgert… Letos to padlo na mě, beru jako velkou poctu jezdit v takové konkurenci.
Příští rok bude ještě větší, pojede se o jediné místo na olympiádě v Tokiu…
Já se na to těším, pro mě byla dost drsná už letošní nominace… (úsměv)Tokio je ještě daleko, není zase tak reálné se tam dostat. Ale tím neříkám, že bych se podceňoval nebo tam nechtěl.