Článek
Jak cenný je skalp vašeho velkého brazilského soupeře?
On má pětistovky hodně rychlé, pro něj je to absolutně nejsilnější trať, mockrát jsem ho neporazil. Ale je to i moje silná trať, momentálně jsme dva nejlepší na světě v té disciplíně, tak jsem hrozně rád, že se mi to povedlo ho porazit.
Číňan Ca-chuej Li ulil první start, takže jste se na trať pustili se zpožděním. Na kolik to rozhodí soustředění před startem?
Samozřejmě nic příjemného, ale občas se to stane. Musíte si udělat svůj předzávodní rituál podruhé. To jsem udělal a soustředil se, abych to napálil.
To se povedlo.
Taková byla taktika, protože minulý rok nebyly starty úplně moje silná stránka. Nevěděl jsem, že hned od začátku vedu, vždycky se soustředím hlavně na sebe. Nejel jsem začátek úplně na sto procent, ale tak na 99, abych mohl zafinišovat.
Od začátku jste šel do čela, pak se dos Santos na chvíli posunul do čela a v závěru jste předvedli nádherný souboj.
Ještě, že jsem si tam trochu sil nechal, protože těch posledních sto metrů bylo hezkých. Myslím, že i pro diváky to muselo být zajímavé. Pro mě teda bylo, hlavně pro moje svaly. (úsměv) Ale domácí publikum mě hnalo dopředu a jsem rád, že jsem to dotáhl do zlatého konce.
Sledoval jste po očku Brazilce?
Nekoukal jsem po něm, ale když jedeme vedle sebe, periferně jsem viděl, že jsem asi lehce před ním, což mě dost hnalo. A hlavně jsem doma, tady člověk musí vyhrát, i když to není jednoduché.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Zaostal jste jen o 25 setin za vlastním nejrychlejším časem historie…
Neuvědomoval jsem si, že jedu na rekord, ale když jsem viděl podmínky a teplo, věděl jsem, že to bude rychlý čas, foukal i krásný vítr do zad. I proto jsem chtěl zvítězit, protože jsem se bál, že kdybych nevyhrál, někdo by mohl atakovat můj čas. Říkal jsem si, že na sto procent musím vyhrát, abych překonal kdyžtak sám sebe, a ne někdo mě.
Dal jste tak i malý dárek dvojnásobnému olympijskému vítězi Martinu Doktorovi, který dnes slaví 48. narozeniny a předával vám zlato.
Přeju mu všechno nejlepší a jestli za takový dárek bude rád, tak proč ne. Ale hlavně je to dárek pro tým a pro mě.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Pro váš rodinný tým mohlo být finále ještě hezčí, jenže váš bratr Petr byl po postupu diskvalifikován za těsně lehčí loď, než povolují pravidla…
Je mi ho líto, mohli jsme jet spolu finále před domácím publikem, to by bylo fakt skvělý, hlavně pro něj jako zkušenost. Je to prostě holubárna. Když má loď mít čtrnáct kilo a je takové počasí a vedro, musí počítat, že může malinko vyschnout. Já přesně čtrnáct nemám, ale trochu víc, myslím, že i brácha si příště dá pozor a něco si dováží.
Ještě vás v Račicích čeká kilometr, který je olympijskou tratí. Je tím pro vás i prestižnější, nebo to nerozlišujete?
To vůbec neřeším. Olympijské tratě jsou důležité na olympiádě a rok před ní, kdy se musíte nominovat, ale pak je to medaile jako každá jiná. Jsem za každou rád a když je zlatá, tak ještě víc.
