Seemanová se naučila porážet legendy a nejvíc se těšila na postel

Se svou novou rolí se paradoxně nejvýraznější tvář českého plavání současnosti při všem kalupu ani nestačila sžít. „Ještě jsem si nezvykla. Nemám ani vybrané místo pro medaili," přitakávala se smíchem chvíli po příjezdu. „Každopádně je to pro mě obrovské povzbuzení a odměna za práci, kterou s trenérkou a celým týmem odvádíme. Viděli jsme krásně, jak v plavání rozhodují detaily, setiny sekundy. A tentokrát jsem byla lepší než soupeřky," líčila Seemanová.

Detail zlatého finále spočíval v povedeném dohmatu, který přinesl rozhodující dvousetinový náskok před světovou rekordmankou Federikou Pellegriniovou. „Ještě jsme to nerozebírali do podrobností, ale z videa mi přijde, že to byl nejlepší dohmat, jaký jsem kdy udělala," přemítala čerstvá šampionka. „Kdo zvedne hlavu, ten to projede. Báře jsme říkali, že musí zůstat pod vodou do poslední chvíle," nechala nahlédnout do taktické kuchyně trenérka Petra Škábová.

Cíl pro finále byl jasný: neohlížet se na soupeřky, vydat ze sebe všechno. „S tím jdu do každého závodu. Ale po dvoustovce jsem ani neměla sílu se otočit na výsledkovou tabuli. Nevěděla jsem, že to byl vítězný dohmat. První jsem slyšela řev trenérů na tribuně, až pak jsem to viděla svítit na tabuli," vyprávěla Seemanová, jíž se bezprostředně po závodu dostalo gratulace od italské legendy.

„Myslím, že u Federiky panovalo zklamání, nevěřila, že prohraje. Ale gratulovala mi se slovy, že to byl skvělý závod," ocenila Seemanová gesto čtyřnásobné mistryně Evropy na dvoustovce volný způsob, kterou porazila v nezapomenutelném finiši. „Už jsem se za ty roky otrkala a nerozhodí mě, když vedle ní stojím na bloku s vědomím, že ji mám porazit," poznamenala.

Zlatem v Maďarsku se vyšvihla mezi evropskou elitu a naplnila roli největší naděje českého plavání, do níž ji pod vedením Škábové pasoval dvojnásobný zlatý úspěch na olympiádě mládeže v Buenos Aires v roce 2018. Jaká byla první slova sehrané dvojice po překonání dalšího milníku? „Řekla jsem Pétě, nebul, nebo budu taky," rozesmála se jednadvacetiletá závodnice.

A evropským titulem na sebe Seemanová současně uvalila významný závazek směrem k blížícím se olympijským hrám v Tokiu. „Zlato nic nemění, motivace je pořád stejná. Očekávání vlastně nemám. Dál budeme pracovat na detailech a pojedu tam dobře plavat," umínila si a přiznala, na co se při návratu nejvíc těšila. „Na postel. V úterý mám na den úplné volno a po jedenácti startech během týdne jsem totálně vyčerpaná," dodala se zlatým, leč viditelně unaveným úsměvem.

Během plaveckého čardáše u Dunaje Seemanová neměla čas ani náladu na oslavu titulu a žádné juchání ji nečeká ani v nejbližší době. „Teď se musím dát do kupy. V neděli odlétáme na dva mítinky série Mare Nostrum, pak na krátké soustředění do Turecka a pak zpět do Česka. Odměňování přijde až po sezoně, která zdaleka neskončila," povzdychla si naoko.