Rusové v Paříži? Český olympijský vítěz má jasno. Tolikrát šli přes čáru a tolikrát jim to prošlo

Vodní slalomáři tradičně patří k těm, kteří se neschovávají za fráze, a vyjadřují se k aktuálnímu dění. Ať už to je dlouhodobě kajakář Vavřinec Hradilek, nebo kanoista Lukáš Rohan, či právě Prskavec, všichni olympijští medailisté.

Prskavec s Rohanem jsou momentálně na přípravném kempu na ostrově Réunion, ani tam pochopitelně nejsou skryti před aktuálním světovým děním včetně tragických osudů Ukrajinců či velmi mírně řečeno benevolentním přístupem Mezinárodního olympijského výboru k ruské účasti na nejbližších olympijských hrách.

„Rusko nemá být na olympijských hrách z několika důvodů,“ začal Prskavec svůj obsáhlý příspěvek. Rusové podle něj „nesplnili podmínky od WADA a prošlo jim to“ v připomínce státem řízeného dopingového programu a „na Ukrajinu zaútočili v době olympijského míru, a tím přímo porušili olympijskou chartu“.

Ruská agrese začala krátce po skončení Zimních olympijských her v Pekingu v období před začátkem paralympijských her, odkud pak byli ruští a běloruští sportovci vyloučeni.

Prskavec připomíná, že rozhodně není předčasné řešit start Rusů na olympiádě rok a půl před jejím konáním. „Pokud sportovcům z Ruska nebude umožněn start v letošních kvalifikacích na olympiádu, tak tam z 90 procent nebudou. Ta otázka je aktuální a je na každém sportu, aby se zachoval správně, nezávisle na MOV,“ píše úspěšný kajakář.

Zároveň registruje, že pohled Evropy na válečný konflikt a jeho důsledky je odlišný od vnímání ostatních kontinentů. „Pokud se koukneme do historie, tak například pro OH Peking 2008, kdy Čína brutálně potlačila Tibetské povstání, jsme se nezachovali solidárně a jediný kdo z Evropy OH bojkotoval, byla Angela Merkelová. Celá Evropa na hry odjela včetně všech politiků,“ připomněl.

K Merkelové se přidali tehdy i někteří další státnici, do Pekingu neletěl ani tehdejší český prezident Václav Klaus a premiér Mirek Topolánek.

„Nemůžeme pak nadávat ostatním kontinentům, když jsme byli stejně lhostejní k problémům, které se nás přímo netýkaly. Také tam umírali lidé, také se porušovala lidská práva a my jsme mlčeli,“ píše Prskavec.

Rozebírá i téma bojkotu, tak často zmiňované v posledních dnech. Ve společném prohlášení ho odmítlo ministerstvo zahraničí, Národní sportovní agentura i Český olympijský výbor, jenž připomínal osudy sportovců, kteří nemohli startovat na OH v roce 1984 a přišli tak o možný vrchol svých kariér.

„Je to opravdu ta poslední možnost a je pro mě strašně těžké odpovědět, zda bych hry dokázal bojkotovat,“ popisuje.

„Pokud sportovci Ruska budou startovat na OH, tak budou i součástí mezinárodní scény, takže sportovec buď udělá gesto v podobě OH a pak bude normálně závodit proti Rusům na jiných závodech,“ píše.

„Anebo může ukončit kariéru do doby, než Rusko ukončí svou agresi. My jsme také jenom lidé a naše sportování je zároveň naše práce. Nedělám tenis, takže opravdu nejde jen tak na dva roky lehnout a nemít příjem,“ vysvětluje. Mimochodem zrovna na tenisových turnajích nastupují ruští tenisté běžně a žádné výzvy k bojkotu se v masovém měřítku neobjevují.

Prskavec navíc doplňuje, že bojkot západních zemí by ruské propagandě mohl jen posloužit: „Ve chvíli, kdy tam bude Rusko a my vyklidíme pole, tak se můžeme plácat po zádech, ale oni reálně budou mít daleko lehčí cestu k medaili a tím i k eventuální propagaci režimu.“

V závěru vyzývá ostatní sportovce, aby komunikovali s ostatním mimo evropskou bublinu a dodávali argumenty vedení svých federací. Sám se tak snaží činit jako člen komise sportovců Mezinárodní kanoistické federace.

A podpory se dočkal i od tréninkového parťáka Víta Přindiše či Lukáše Rohana. „Náš pohled na věc je jasný, teď musíme přesvědčit i další, proč téma návratu Ruska na světovou scénu není na místě. Z historie bychom se měli poučit, ne ji opakovat,“ napsal Rohan na Twitter.