Psycholog zůstal u telefonu. Co radil Seemanové před dnem D?

Myslím, že zrovna u Báry ani po ruce být moc nemusím. Její mentální nastavení, fáze její kariéry i vynikající vztah s trenérkou úspěšně eliminují tlak. Je to pravda první velké finále, ale myslím, že má velký předpoklad to velmi dobře zvládnout. V potaz musíme brát i zvláštní situaci v letošní sezoně. Na jednu stranu jsou závody velice vzácné, na druhou stranu se nakumulovalo ME a olympiáda, k níž všichni směřují. Ne že by na výsledcích z Evropy nezáleželo, ale dá se s tím velice dobře mentálně pracovat a odstínit tlak.

To se u každého sportovce liší. Mně se moc líbí, jak to mají Bára s trenérkou nastavené. Zásadním cílem je se posouvat, zlepšovat, nesoustředit se na jednu věc. Obě moc dobře vědí, co si mohou z hlediska zátěže a regenerace dovolit. Naopak kontraproduktivní často bývá, když se závodníkovi totálně oseká vše okolo a koncentruje se jen na jednu jedinou věc. Tam pak může přijít velký stres.

Vrátil bych se k tomu, co jsem již říkal. Pokud není člověk upnutý na výsledek jako na alfu a omegu svého žití a má mimo medaile - která je samozřejmě úžasná - další dílčí cíle, další disciplíny, na nichž chce také dosáhnout nějakého výsledku, tak se se vším vyrovnává lépe. Samozřejmě, že případný neúspěch zabolí, ale pokud mi za pár hodin začíná něco dalšího, tak je to určitě zdravější. Opět záleží na sportovci a jeho vnímání stresu. Někdy může stres oklamat smysly a člověk přestane reálně vnímat, jak funguje. I s tím se musí dlouhodobě pracovat. A přesně k tomu může Evropa posloužit v rámci přípravy na olympiádu. Proto je dobré na předvrcholu startovat a celým procesem si projít.

Jsme ve spojení, informace proudí. S Bárou jsme si psali, se Simonou Kubovou či Kristýnou Horskou jsme mluvili. Naším cílem ale je, aby závodníci byli schopní fungovat co nejvíc sami. Zní to, jako by se psychologové sami chtěli připravit o práci, ale optimálním výsledkem skutečně je, aby nás sportovci prakticky nepotřebovali.