Článek
Desítky dobrovolných pořadatelů, často z řad samotných závodníků, či moderátor Daniel Stach, jenž ve čtyřech světových jazycích dokáže s kolegou Miroslavem Lencem dostat diváky do varu, to jsou devízy, které Troji závidí pořadatelé po celém světě. Jenže samotná slalomová dráha už za těmi moderními zaostává.
„I mezinárodní federace nám naznačila, že pro další velkou akci už by to chtělo novou dráhu,“ přiznává dlouholetý šéf organizátorů a olympijský medailista na deblkanoi Jiří Rohan.
Trať více v přírodě
Už dlouhé roky tak v Troji chystají projekt vybudování nové dráhy v těsné blízkosti té současné, ale vyvedené mimo hlavní tok Vltavy. Tak, aby diváci mohli na oba břehy… „Plán je, aby byla víc v přírodě, fungovala i jako oddechové místo pro veřejnost,“ říká Rohan.
Jenže plocha, kde má trať vyrůst, je rozdělená na spoustu malých pozemků, s jejichž majiteli museli vodáci vést mnohdy zdlouhavá jednání. „Už se většina povedla směnit či vykoupit, brzy by měl zbývat jeden malý pozemek, kde je to otázka peněz. Ideálně bychom v roce 2020 mohli začít stavět a za dva roky by mohla dráha stát,“ věří Rohan.
Na velký šampionát si tak Praha teď chvíli počká, ale za rok bude hostit finále Světového poháru. Zřejmě již bez Rohana v roli šéf organizátorů. „První svěťák jsem tu dělal v roce 2000, už se cítím unavený, protože těch rolí je dost,“ přiznává muž, jenž byl v Troji také v pozici trenéra čtyř posádek a bedlivě sledoval i syna Lukáše, pátého mezi kanoisty.
