Pestré zážitky z přijímače a nečekaná oslava. Teď čeští bratři zase spojí síly

V Tokiu byli při společné premiéře pod pěti kruhy desátí, vloni se věnovali individuálním úspěchům, teď opět přidají i společnou posádku. „Změnila se olympijská trať z kilometru na pětistovku, na níž myslím, že jsem dobrý a brácha taky. Když se to sejde a napálíme to, může to být dobré,“ je přesvědčený Martin Fuksa. „Všichni mi píšou, že se nás bojí,“ vtipkuje.

Pravda, prvním společným startem soupeře úplně nevyděsili, při domácí nominaci podlehli dvojici Jiří Zalubil, Jiří Minařík. A na domácí porážky Martin Fuksa není zvyklý.

„Když v Česku pořád vyhráváte, už domácí závody tolik neřešíte, soustředíte se na ty mezinárodní. Ale pro ty, kteří nás chtějí porazit, je často ten vrchol doma. Proto to může vypadat, že nejsme tak dobří, když jsme byli druzí, ale určitě chceme výš,“ má jasno.

V Račicích jim úplně nevyšel experiment, kdy si prohodili pozice. „Chybička se vloudila, asi chyběl trénink, možná jsme to trochu podcenili, ale nominovali jsme se na Světový pohár, tak snad to bude lepší,“ vyhlíží úvodní SP v Szegedu, který se jede příští týden.

A na maďarský kanál tradičně obklopený davy diváků má dobré vzpomínky. „Mám rád umělé kanály, jel jsem tam svůj první mezinárodní závod olympijských nadějí v roce 2008 a zajel jsem tam i světový rekord na pětistovce,“ vybavuje si Martin Fuksa, který v Szegedu i na singlu pojede pětistovku místo olympijského kilometru.

„Ten mi časový pořad neumožní a tím, že se nominace nepovedla, musíme na deblu ukázat, kam patříme,“ ví.

V něm už pojedou v klasické sestavě, tedy zkušenější Martin vzadu a mladší Petr vpředu. „Celý život jsem jezdil na háčku a nikdy nemusel řídit. S tím má brácha větší zkušenosti. Vpředu se cítím jak ryba na vodě, vzadu mi to nešlo,“ hodnotil Petr neúspěšný experiment.

„Hned po závodě jsme šli na trénink v té naší klasické sestavě jako před dvěma lety. Je vidět, že brácha je zase o něco rychlejší. Ale pětistovku na deblu vydrží skoro každý, rozhodovat budou detaily, my cílíme hlavně na léto,“ vyhlíží Martin světový šampionát, který na pětistovce už v minulosti na singlkanoi dvakrát vyhrál.

Nyní půjde do sezony jako čerstvý třicátník. „Říkám si, jak to utíká, už je to hodně let, co jsem začal vozit medaile. Tak jsem zvědavý, kam se to může ještě posouvat,“ usmívá se.

Manželka mu připravila překvapení v podobě nečekané oslavy. „Bavili jsme se, že bychom na třicetiny mohli něco uspořádat, ale jak se blížila sezona, už jsem myslel spíš na to, abych se neunavil a chodil brzo spát a spíš čekal, že bude až po sezoně. Ale najednou dorazila spousta lidí, co znám, a bylo to super odpoledne,“ pochvaluje si.

Jeho bratr zase vstoupí do sezony coby absolvent vojenského přijímače. „Čekal jsem možná větší fyzickou náročnost, pro mě bylo horší brzké vstávání, to není nic pro mě. A hlavně jídlo z konzerv, když jsme spali v lese, to bylo hrozný. Měli jsme nějakou klobásu s čočkou, to jsem byl radši o hladu,“ směje se Petr Fuksa.

„Ale bavilo mě hlavně střílení, možná si udělám i zbrojní průkaz,“ přemýšlí.