Článek
Dopolední rozplavba byla pro českou dvojici v podstatě zbytečnou záležitostí. Nastoupilo patnáct plavců a šlo jen o to, který z tria ruských a polských plavců se nevejde do kvóty dvou zástupců z jedné země pro semifinále. „Nečekal jsem, že by postup do semifinále na takové akci byl tak jednoduchý,“ usmíval se Gemov.
Vpodvečer už šlo ale v Paláci vodních sportů o hodně. O finále i o rekordy. Klaplo oboje. Luňák byl v součtu obou semifinále šestý za 1:53,52, o osm setin později doplaval celkově osmý Gemov, jenž tak v Kazani poplave už své druhé finále.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Už když jsem se dostal do finále na čtyřstovku, užíval jsem si, že jsem na bazénu na finálovém bloku jako plavec a ne jen jako divák. Což je pěkné,“ liboval si.
Ve finále poplavou v drahách vedle sebe, jako by nebyli na mistrovství Evropy, ale na domácích závodech. „V Česku není nikdo, kdo by v rozplavbách byl rychlejší, takže ve finále plaveme vždycky spolu. Dobře to známe,“ přitakává Gemov.
Každý trénuje v jiné skupině. Gemov u Petry Škábové, Luňák nově u Dominika Vavrečky. Ale potkávají se často nejen na strahovském bazénu.
Luňák je tišším z úspěšné dvojice, což by ale vedle excentrického Gemova byl skoro každý. „Seba je až nezdravě hodňoučkej,“ hodnotí Gemov svého finálového parťáka. „Mně zase Gejda vždycky rozesměje, i když přijdu ze školy s blbou náladou, řekne nějaký fórek. Jsme takoví Pat a Mat,“ přirovnává Luňák.
Co by jim vykouzlilo úsměv na tváři po pátečním finále, je jasné. „Doufám, že ten český rekord ještě překonáme,“ říká za dvojici motýlkářských finalistů Luňák.
