Paradoxní pomocník v boji o Tokio. Covid dal Šeflovi čas

Sen o startu pod pěti kruhy přitom brzy jednatřicetiletému závodníkovi na třech předchozích olympiádách těsně unikl. A do toho přišel v roce 2017 pozitivní test na kokain, který měl Šefl nevědomky dostat do nápoje z nedbalosti kamaráda. Případ nakonec skončil u Rozhodčí komise Českého olympijského výboru a zkušený motýlkář vyfasoval roční distanc.

Šefl se ale olympijského snu odmítl vzdát. „Věřil jsem, že je šance poprat se o olympiádu. Hranice mého osobního rekordu byla hratelná. Je ale pravda, že to bylo extrémně náročné a stálo mě to neskutečné množství sil, odhodlání a změn. Nemohl jsem tušit, že nakonec zaplavu áčkový limit. Ale celou dobu jsem chtěl dokázat, že se člověk může vrátit do adekvátní formy, aby se nemusel stydět za své výsledky," vyprávěl Sport.cz s pocitem dobře odvedené práce po návratu ze Slovenska.

Úspěšné vyvrcholení snahy o olympijský start sám Šefl označuje za dokonalou skládačku. „Klíčovou roli sehrál trenér Jan Kreník, který při mě celou dobu stál a nepolevil. Bez něj bych nebyl nic a těžko bych se vrátil. Cesta pak vedla přes dílčí úspěchy, třeba když jsem si na úplný závěr MČR v krátkém bazénu vytvořil při sedmnáctém startu osobák na stovce. A paradoxně mi pomohl i covid, což asi moc lidí kromě obchodníků s rouškami neřekne. Nám ale ten hluchý rok dal čas navíc," uvědomuje si.

Šefl v minulosti plaval pod křídly reprezentačního centra na Strahově, po pozitivním testu ale o podporu přišel. V tu dobu přišla trenérská nabídka od Kreníka, který tehdy působil na pražském Olympu. A také nutnost zajistit si obživu. „Když mě sport přestal živit, tak se mi naskytla příležitost pracovat na jedné ambasádě. To bylo hodně zajímavé, protože mě prostředí politiky a diplomacie baví. Přitom jsem ale stále trénoval s Honzou na Olympu. Takže jsem každý den vstával v pět, v šest byl v bazénu, běžel do práce, pak jsem zase pospíchal na bazén na druhý trénink a večer padal mrtvý do postele. To skutečně nebylo na plnění nějakých cílů," popisuje s úsměvem rodák z Plzně.

Během loňského roku se pak Kreník přemístil do Ústecké akademie plaveckých sportů a Šefl dostal šanci na plnohodnotný návrat. „Loni na podzim se naskytla možnost vrátit se k profesionálnímu plavání, a tak jsem se s ambasádou zase rozloučil a přestěhoval se do Ústí nad Labem. Zajímavé bylo, že jsem se v práci nikdy nechlubil, že jsem reprezentant, a všichni si mysleli, že hodně plavu - s nadsázkou řečeno - jen kvůli postavě. Když jsem pak oznámil, že končím, protože se budu plavání opět věnovat naplno a usilovat o olympiádu, tak poměrně koukali," vzpomíná.

S přestupem pak přišel výkonnostní vzestup. „Na naší spolupráci s Honzou moc oceňuji, že měl odvahu se mnou do všeho jít. Přitom v plavání nejsou žádné miliony a úspěch vás nijak nezabezpečí. Ale to je vlastně na celé věci to nejhezčí. Že jsme v těch podmínkách, které byly, dokázali dojít až k cíli. Je jasné, že nebudu olympijský vítěz, každý máme své limity. Ale i tak je to skutečná pohádka. Se spoustou kotrmelců, při kterých do nás ještě kopali," říká Šefl.

Jaký byl vlastně návrat se stigmatem dopingového hříšníka? „Začátek byl těžký, první závody v Podolí v létě 2019 byly hodně zvláštní. Spousta lidí si myslela, že jsem s plaváním seknul a já se najednou objevil u bazénu. A bylo to hodně nepříjemné. Protože lidé si udělají negativní obrázek, aniž by váš případ detailně znali. I na tehdejším ME v krátkém bazénu v Glasgow jsem cítil, že to není ono. A taky jsem tam totálně vyhořel. Bylo pro mě zásadní naučit se v plaveckém prostředí znovu pohybovat. A po roce a půl můžu říct, že se cítím opět dobře. I taková věc je pro výkon hodně důležitá," přemítá Šefl s tím, že po rekordu a splněném limitu pak registroval jen pozitivní ohlasy.

„Nezaznamenal jsem ani jednu negativní reakci, naopak si myslím, že jsme spoustě lidem udělali radost. V čele s mými rodiči. A vedle nich kamarádi, bývalí trenéři, spoluplavci, spolužáci... Všichni psali a volali, že mají radost, protože vnímají, čím jsem za poslední tři roky prošel. Je paradoxní, že jsem na olympijském výboru byl naposledy právě před rozhodčí komisí, před sebou jsem měl jmenovku s olympijskými kruhy a řešil se můj dopingový případ. A teď tam pojedu fasovat oblečení. To je vážně neuvěřitelný příběh," dodal Šefl.