Článek
„Hned dopoledne jsem vyrazila do přírody na hodinu si zaběhat a moc jsem si to užívala," řekla Právu s úlevou závodnice, která po náročné, úspěšné loňské sezoně, kdy byla třetí ve sprintu na světovém šampionátu ve španělském Seu d'Urgell měsíc lenošila.
Loni v listopadu pak začala s kondiční přípravou. V prosinci a letos v lednu absolvovala dvě týdenní soustředění na běžkách v italském Livignu a rakouském Ramsau. Do toho přidala posilovnu, běh, plavání a skialpy. Začátkem března odjela na další soustředění, už na vodě, do Španělska. Pandemie šířící se světem však českou výpravu donutila vrátit se předčasně.
„Stihli jsme to v hodině dvanácté, dva dny předtím, než nám Litovel uzavřeli. Pak už jsem byla s rodiči a sourozenci jen doma. Bylo to těžké. Jsem zvyklá být prakticky pořád venku a to nebylo možné. Najednou jsem nemohla na vodu, běhat, hrůza," přiznala mladá kajakářka.
Tak drastické, jak původně čekala, to však nebylo. „Máme velkou zahradu, kde jsme se mohli pohybovat, cvičit, prostě vyvětrat. Hodně jsem i posilovala, využívala také pádlovací trenažér, co mám k dispozici. Kupodivu jsme si nelezli ani na nervy. Každý máme vlastní pokoj, takže když to bylo třeba, zavřeli jsme se a každý z nás měl svůj klid," prozradila.
Čas, který nečekaně získala navíc, využila především k učení. Letos by měla maturovat na litovelském gymnáziu. „Jde to však pomaleji než ve škole. Nevíme také, co bude. Jsme ze všeho zmatení. Měli jsme tento týden psát slohové práce, dělat didaktické testy. Od února jsme se na to připravovali a teď nic. Možná v červnu, pokud vůbec," podotkla dívka, která se v těžké době vrátila také ke klavíru, na který léta hrála, ale v poslední době na něj neměla čas.
Sportovním vrcholem pro ni letos mělo být mistrovství Evropy ve Slovinsku, které však jako většina dalších prestižních klání bylo zrušeno. „Na světový šampionát v USA jsem se nechystala, neboť v době, kdy se tam má konat, jsem původně měla maturovat. Ve Slovinsku jsem chtěla útočit na medaile ve sjezdu i sprintu. Jenže, bohužel," povzdechla si.
Na motivaci jí to však nijak neubralo a do přípravy se i přes nejistotu z průběhu sezony nutit nemusí. „Voda mě baví. Trénováním navíc rychle zabíjím čas, který by jinak v této situaci ubíhal hodně pomalu. A stále doufám, že velké závody přesunou na pozdější termíny," říká odhodlaně. Zároveň ubezpečuje, že jí nevadí ani omezení, která nyní musí jako všichni ostatní dodržovat. „Důležité je, že už mohu zase trénovat normálně. A že sama? Jsem na to zvyklá. Dělám to tak běžně. Bývá se mnou jen táta, který je mým trenérem. Ten však jezdí pouze kolem vody na kole. Takže prakticky žádný rozdíl. Ve skupině se připravuji výhradně na reprezentačních soustředěních," uzavřela Dimovová.
