Článek
Co jste si před finálovým závodem říkala? Že skalp každé soupeřky bude úspěchem?
Určitě jsem chtěla být aspoň šestá, minimálně o místo se posunout. V osmé dráze jsem viděla Marii Ugolkovou, že je těsně přede mnou, ale měla poslední padesátku rychlejší a viděla jsem, že mi ujíždí. Ale určitě bylo fajn vidět, že jsem se dostala před Rusku, to bylo motivující.
Jak povzbudivá je pro vás vaše oblíbená prsařská část, kdy se na soupeřky nejvíc dortahujete?
Určitě hodně. Sice mám proti ostatním prsa rychlá, ale tím, že dojíždím tu svoji ztrátu, tak mi to vezme víc energie, než je potřeba.
Jak tedy hodnotíte svoji finálovou účast?
Jsem spokojená, že jsem byla ve finále, ale ten čas (4:36,31) mě trochu mrzí. Není to osobák, i když vím, že na 400 metrů polohovku se osobáky většinou plavou z plného tréninku, což jsme tady nešly a hlavní disciplíny mě teprve čekají.
Po rozplavbě jste říkala, že hodně bolela. Jak bolestivé bylo samotné finále?
Bolelo, ale ne tak jako dopoledne, to bylo fakt peklo. Ráno jsem byla i nervózní, nevěděla jsem, jak poplavu, přece jen je to čtyřstovka. To finále už jsem si užila.
Na jakou z vašich dvou hlavních disciplín se teď těšíte víc? Dvoustovku prsa, nebo polohovku?
Hrozně dobře se cítím v prsou, ale nechci dávat žádné disciplíně přednost. Nakoplo mě, že jsem se na čtyřstovce dostala do finále, o to víc se těším do zbylých závodů. Ve středu mám volno, tak se trochu vyspím, dám se do pohody a ve čtvrtek to vypálím.
Podle proticovidových pravidel nesmíte opouštět hotel a bazén, nebude tak den volna spíše ubíjející?
My už si zvykli. Jak jsem byla po rozplavbě jsem úplně hotová, těšila jsem se, že půjdu spát. Ale jak jsem byla bolavá, dokázala jsem spát deset minut a byla vyspalá. To je dobré znamení, že nejsem tak unavená do těch dalších závodů. Teď si přečtu knížku, kouknu na seriál, odpočinu si. Je super, že máme každý svůj pokoj a svůj klid.
