Článek
Poprvé měl vlastní tiskovou konferenci, kde na obrazovce opět běžela jeho zlatá jízda z Augsburgu. „Vidím ji asi podesáté,“ přiznával. K tomu desítky zpráv a gratulací, ani cennou trofej pro mistra světa na kajaku nestihl vybalit.
A to si musí na putovní sošku pojmenovanou po tragicky zesnulém mistru světa Paulu Ferrantovi nechat vygravírovat své jméno. „Ještě jsem nezjišťoval kde, ale je pravda, že se můžu zeptat kluků ve skupině,“ usmíval se parťák mistra světa Ondřeje Tunky a dvojnásobného šampiona Jiřího Prskavce.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
To už jsou příjemné starosti, na něž ale vůbec nemuselo dojít. Však o jedno ze tří míst v reprezentaci i vinou nemoci v přípravě bojoval do poslední jízdy.
Když si nominaci vyjel a nemohl se dočkat Světového poháru v tradičně skvělé atmosféře v Praze, tak ten se pro něj změnil v noční můru. „Nejhorší závody v Troji, co jsem zažil,“ přiznává. A zdaleka nešlo jen o smolné vypadnutí v semifinále.
Právě při jeho semifinálové jízdě se na tribuně udála velká nepříjemnost, která potkala jeho dvouletou dceru Amálku. „Byly tam s manželkou a jeden divák fandil s velkým kovovým zvonem před nimi. Ten se mu vyšrouboval, uletěl a trefil malou přímo ho hlavy,“ líčí mrazivý moment. Když Přindiš dojel do cíle, hned se dozvěděl, že dceru povezou do nemocnice.
Český kajakář Vít Přindiš s rodinou a zlatou medailí z mistrovství světa.
„Ani neplakala, jen asi patnáct minut moc nereagovala, tak ji vezli na Bulovku. Nemohl jsem tomu věřit,“ vzpomíná. Spěchal za dcerou, v nemocnici byli do pozdního večera. Naštěstí vše dobře dopadlo. „Měla den teplotu, v noci jsme ji budili a kontrolovali a po pár dnech byla v pohodě,“ hlásí s úlevou.
Další peripetie ho potkaly před cestou do Augsburgu. Při stěhování naboural s autem. A když už měl s rodinou vyrazit na šampionát, zranila se zase jeho manželka. V klíčový moment ale měl obě své osudové ženy u sebe, když v sobotu ve čtyři ráno s dcerkou ještě v pyžamu vyrazily do Augsburgu, a mohli tak životní úspěch slavit všichni společně.
