Nevídané rekordní žně! Co stojí za vzepětím českých plavců?

Zatímco množství finálových postupů lze z části přičítat i o něco slabší konkurenci v některých disciplínách vinou nabitého podzimu s evropským i světovým šampionátem v krátkém bazénu a populární Mezinárodní plaveckou ligou, čísla v podobě dosažených časů nelžou.

„Je znát, že se výpravě velmi daří, atmosféra je výborná,“ pochvaloval si prsař Matěj Zábojník, rekordní přeborník výpravy. Však na stovce nejprve národní rekord překonal a pak vyrovnal, na dvojnásobné trati ho hned dvakrát posunul. A to ho na ní ještě čeká finále.

Ve srovnání třeba s atletikou působí české rekordní tabulky velmi mladě. Vždyť u žen v krátkém bazénu není žádný rekord v krátkém bazénu starší deseti let, u mužů bychom napočítali tři.

Čím to? V období před zhruba dvanácti lety stály za celosvětovou rekordní explozí nové typy celotělových (a později zakázaných) plavek, teď už technologie nemá takový vliv.

„Plavky už se několik let neposunuly. Roste výkonnost,“ říká trenérka Petra Škábová, která má ve své strahovské skupině česká plavecká esa Barboru Seemanovou, Kristýnu Horskou, Jana Micku či Ondřeje Gemova a v Kazani působí jako zodpovědná trenérka za českou reprezentaci.

„Ten tlak je obrovský, zejména u prsařů je těžké dosáhnout na rekordy a postupy,“ připomíná Škábová stále nabitější evropskou i světovou konkurenci.

V některých disciplínách skutečně ani historicky nejlepší časy nestačily na nejlepší osmičku. „Český rekord je hezký, ale jsou to tři desetiny od finále na mistrovství Evropy. Furt české rekordy evidentně nestačí,“ uvažoval realisticky po svém rekordním, ale nepostupovém semifinále na stovce motýlek ostřílený Jan Šefl.

„Minimálně v mužském motýlkovém plavání se musí posunout o fous výš,“ vyhlásil a spolu se Sebastianem Luňákem a Ondřejem Gemovem na dvojnásobné distanci české motýlkářské předsevzetí plní dokonale. Sám Šefl ještě může na vlastní rekord zaútočit na polohové stovce, v rozplavbě za ním zaostal jen o tři setiny.