Článek
Svoje kajaky a kanoe nechali odvézt do Portugalska už začátkem května, spolu s loděmi z dalších zemí tak měly dostatek času na přesun do Japonska. Ale jen zdánlivě. S blížícím se termínem přípravného kempu začaly chodit neblahé zvěsti.
„Před dvěma týdny nám oznámili, že lodě budou mít týdenní zpoždění, předevčírem, že ještě další tři dny,“ říká Dostál, trojnásobný olympijský medailista. Na vině je údajně špatné počasí na moři.
Martin (vlevo) a Petr Fuksovi si v Tokiu odbydou společnou olympijskou premiéru.
Strávit minimálně půlku přípravného kempu bez lodí by samozřejmě byla velká komplikace, a tak Češi začali hledali náhradní řešení. Dostál si v Susaki půjčí takřka identický singlkajak, bratři Martin a Petr Fuksovi si také poradí z místních zdrojů, však už v městečku vzdáleném zhruba hodinu letu od Tokia byli opakovaně na soustředění.
Největší problém tak nastal s deblkajakem. Dvoumetrový čahoun Dostál se svým kolegou Radkem Šloufem totiž mají větší loď, než je standard, a takovou vzrůstem skromnější Japonci k dispozici nemají.
„Jsme atypičtí, do ničeho jiného se nevejdeme,“ líčí Dostál. A tak začala rychlá operace, aby se Češi měli na čem svézt. Do letadlového karga naloží v pátek deblkajak, na kterém doma trénují, a po svém nedělním odletu by se s ním měli shledat v Japonsku.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Ta závěrečná příprava je hodně důležitá, trénink stupňujeme. Jako sportovci jsme pro úspěch udělali všechno, tak by mě hodně štvalo, kdyby se to zkomplikovalo tím, že nepřijedou lodě,“ přiznává Šlouf. Navíc při neustálých odkladech Češi nemají jistotu, že jim lodě poslané po moři dorazí včas na závody, které kanoisty čekají od 2. srpna.
„Jsou to docela nervy,“ neskrývá Dostál. „Ale i kdyby žádná loď nedorazila a museli jsme si nějakou půjčit, tak se s tím popereme,“ říká odhodlaně.
Josef Dostál (vlevo) a Radek Šlouf. parťáci z deblkajaku.
Celá česká ekipa se přesune do Tokia 30. července. „Do té doby stihneme spoustu tvrdých tréninků i odpočinek,“ ví Fuksa. Do zavazadel si ale přidá i dost věcí na rozptýlení, kvůli karanténním opatřením v Japonsku nebudou smět členové výpravy dva týdny opouštět vodácký areál.
„Jsme tam hned u vody, po schodech dolů sejdeme do posilovny, což je fajn, ale budeme tam čtrnáct dnů na pár metrech čtverečních, což tak ideální není. Takže si beru knížky, v počítači mám nějaké seriály,“ vypočítává Martin Fuksa.
V samotném Tokiu už kanoisté stráví jen nezbytný čas. „Mně vyhovuje, že se můžeme soustředit jen na výkon. Dva dny před závody přijedeme do vesnice, odmakáme svoje a den po závodech letíme domů,“ vypočítává Dostál.
„Na druhou stranu jsem extrovert, teď se nebudu moct předvádět před ostatními ve společných místnostech,“ posteskne si naoko. „Vždycky jsem chodil ještě na špičkách, aby bylo vidět, že jsem největší. Teď se ještě nominovali baskeťáci, kterým jsem to moc přál, ale s tím mám utrum, a ještě budu mít sražené ego,“ vtipkuje kajakářský obr.
