Článek
Krakov (od našeho zpravodaje) - „Fakt bych jednou s bráchou hrozně rád stál na těch stupních,“ přiznal dvojnásobný mistr světa. Co k nim tentokrát chybělo? „Jeli jsme vedle Italů a Španělů, kteří byli první a druží, tak jsem si říkal: Ty vado, že bychom jeli až tak dobře? Ale ve finiši jsem nepodal tak skvělý výkon, jak bych si představoval,“ říkal sebekriticky Martin Fuksa.
Přesto sourozenecké duo předvádí viditelný vzestup. Finále B v Szegedu, sedmé místo na dalším Světovém poháru v Poznani, teď pátí v Krakově, byť v evropské konkurenci. „Ale tady jsou nejrychlejší posádky v kanoistice. Pro mě je pozitivní, že všem dokážeme stačit,“ těší Fuksu.
Jak proměnit „stačit“ na „porážet“? I nad tím třicetiletý kanoista dumá. „Všichni tihle kluci drilují debla nonstop. Třeba by nás taky posunulo o ty tři desetiny dopředu, kdybychom dřeli na něm,“ říká.
Jenže prioritou je pro něj stále singl. „Mám v něm jistotu, roky se mi na něm daří,“ říká. Však jen z evropských a světových šampionátů má doma obdivuhodných 27 medailí. „Takže se trochu bojím se soustředit jen na debla. Na druhou stranu je vidět, jak se brácha rok od roku zlepšuje,“ chválí o pět let mladšího sourozence.
Mají tak dobře našlápnuto k tomu, aby při mistrovství světa v Duisburgu vybojovali olympijskou nominaci a v Paříži si zopakovali společnou účast z Tokia. Postupuje osm nejrychlejších posádek. Ale Martina Fuksu žene jiný motiv než „jen“ účast.
„Neřeším postup na olympiádu, já bych fakt chtěl s bráchou vystoupat na ty stupně, to by bylo hezký,“ dodává Fuksa, jehož v pátek a sobotu čeká v Krakově jeho parádní trať, pětistovka na singlkanoi.