Článek
Vypadá to, že kvalifikaci jste zvládl úplně v pohodě.
To vypadá… Ale jo, dobrý to bylo.
Slalomáři často kvalifikaci vyhrávají neradi, aby do semifinále nestartovali jako poslední.
Byl bych asi radši, kdybych startoval někde kolem desátého místa. Ale myslím, že to tady znám a s tlakem si dokážu poradit. Když budu zdravý.
To teď nejste?
Neměl jsem úplně dobré spaní, potil jsem se a trochu mě bolí v krku.
Takže se budete do pátečního semifinále léčit vitamíny?
Těmi se cpu celý týden, protože už od pondělí se necítím úplně dobře. Hodně na mě působí změna počasí, ale myslím, že to bude dobrý.
Teď po semifinále si půjdete lehnout?
Pojedu rychle domů, dám si dobrý oběd a odpočinu si. Pak asi pojedu za kamarádem a budu odpočívat.
Domů to máte z Troji kousek, jel jste ke kanálu na kole?
Jak ráno pršelo, tak jsem radši jel autem.
Nechtěl jste vynechat vzhledem ke svému stavu vynechat druhou kvalifikační jízdu a šetřit síly? Postup jste měl už po první jistý…
Chtěl. Ale je to neuvěřitelné, já to prostě nedokázal.
Jak to?
Víte, já se na ten závod hrozně těšil, moc šancí jet doma na mistrovství světa mít už nebudu. Přišli sem diváci, zaplatili si vstupné, bylo mi blbý tu jízdu vynechat.
Byla kvalifikační trať těžká?
Pro nás to bylo takhle lepší. Když je trať lehčí, stačí jeden dotyk a jste mimo. Takhle se to i s chybou dá zvládnout.
Cítíte tu tlak domácího prostředí?
Cítím. Je to úplně jiné než na olympiádě, tam jsem žádný necítil. Ale rozhodně ničemu nepodléhám. Je to sport, já si ho chci užít a chci potěšit i diváky.
Kolik kajakářů tu reálně může pomýšlet na medaili?
Minimálně dvacet.
