Článek
Byl pro vás čtyřkajak, na němž jste získal dvě světové medaile, jasnou volbou?
Když jsme se s Pepou domluvili, že letos na deblu jezdit nebudeme, měl jsem v hlavě, že to je jediná možnost, jak se dostat na olympiádu. Teď pojedeme první Světový pohár v Szegedu ve složení Špicar, Havel, Zavřel, Šlouf, pak přijde druhá domácí nominace, kde se rozhodne o složení posádky pro mistrovství světa. Pak bude spousta času na přípravu a z Duisburgu postoupí do Paříže deset lodí ze čtyř kontinentů. Mým cílem je být platným členem posádky, která si olympiádu vyjede.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
I na sociálních sítích jste zmiňoval, že vás teď pádlování baví jako zamlada. Čím to?
Změnilo se dost. Když Pepa odešel z naší skupiny od trenéra, zamýšlel jsem se, jestli není něco špatně a neměl bych také zvažovat změnu. Ale vyhodnotil jsem si, že Karel Leština je pro mě osobně a mé požadavky nejlepší trenér u nás. A i on trochu reagoval na Pepův odchod, zamyslel se, proč k němu došlo, a udělal nějaké změny v přístupu i metodách. Když jsem přišel s tím, že se mi narodí dcera, přizpůsobil mi program, což by dřív nebylo reálné. Místo Kalifornie jsem byl na jaře poprvé na vysokohorské přípravě v Kolumbii a byl jsem spokojený. A k tomu samozřejmě narození dcery.
Hodně vám změnilo život?
Někdy od roku 2015, co se považuju za profesionála, jsem řešil s prominutím každý svůj prd. Teď řeším její prd a je mi daleko líp. (úsměv) Dřív jsem byl opupínkovanej, že jsem nevečeřel v šest, teď je mi jedno, jestli jím v osm nebo v devět. Vnímám čas úplně jinak a když trénuju, snažím se trénovat co nejefektivněji, abych mohl trávit čas s holkama. Díky tomu si užívám sport daleko víc. I proto, že mám období, kdy se mi v kajaku dobře sedí.
Jindy s tím máte problém?
Pro mě je důležité, abych mohl pádlovat, jak potřebuju. Když sedím křivě, je to složité. Vrátil jsem se na starou loď, vím, jak se houpe a skáče, tak jsem klidnější. Jsem takový staromilec.
