Článek
Zklamání patrné v Mickově tváři hovořilo za vše. Český rekordman s maximem 14:48,52 moc dobře věděl, že postup do finále časem 14:55 nebyl nereálný. „Chtěl jsem dát osobák a byl jsem jedenáct vteřin za ním. Kdybych jel na jeho úrovni, tak jdu do finále s přehledem z pátého místa. Bohužel to nevyšlo. Desáté místo na světě je hezké, ale pro tohle umístění a čas jsem sem nejel," říkal zdrceně.
Čtyřiadvacetiletý specialista na delší kraulařské tratě si v Koreji během týdne posunul osobní maximum na osmistovce, s časem 7:48,93 byl desátý pouhých osm desetin od finálové osmičky. Na své hlavní trati si chtěl proto spravit chuť, místo euforie ale prožíval zcela opačné pocity.
Jan Micka vyráží do závodu na 1500 metrů
„S mým osobákem je to smutné. O vteřinu rychleji jsem jel i Velkou cenou Pardubic. Nevím, jestli jsem to pokazil tím, že jsem šel první stovku rychle a šel do toho po hlavě. Už na druhé stovce jsem pak začal jezdit stovku za minutu, přitom ve vodě jsem měl jinačí pocit, zdálo se mi, že letím rychle jako blázen," poznamenal zklamaně.
"Budu truchlit"
Micka před třemi lety na ME v Londýně plaval jako první Čech v historii 1500 m kraul pod patnáct minut, od MS v Budapešti v roce 2017 nechyběl na velké akci ve finále. I proto nepostup v Koreji nesl hodně těžce. „Mám prostě smůlu. Od roku 2013 jsem prakticky neudělal žádný výsledek. Byl jsem třeba čtvrtej, pátej na Evropě. Před dvěma lety jsem byl osmej na světě. Ale prostě... Tohle je špatný. Snažil jsem se, dělal jsem, co jsem mohl," hlesl a v očích se mu zaleskly slzy.
Jan Micka při rozplavbě patnáctistovky.
Svému výkonu nerozuměl, že by se v Koreji nepotkal s formou úplně necítil. „Na soustředění v Japonsku jsem před šampionátem plaval relativně dobře. Na osmistovce jsem si zaplaval rekord. Nevím, co se děje, nevím proč to bylo na patnáctistovce tak špatné. Dneska budu smutnit, truchlit. A už se těším domů, dám si dva, tři týdny volna a pak začnu zase makat," povzdychl si odevzdaně Micka.
Franta kličkoval
Špatný pocit si od bazénu odnášel i Franta, s časem 25,69 vůbec spokojený nebyl. „Chtěl jsem si na padesátce udělat radost. Jenže to už říkám druhým rokem. Asi budu muset něco změnit," říkal zklamaně chomutovský závodník.
K nepovedenému výkonu přispělo i to, že měl během závodu dvakrát kontakt s dělícím pásem. „Jednou jsem ho vzal palcem a jednou bokem. Tohle mě štve, stává se mi to docela pravidelně," líčil. Pro znakaře je udržení směru obtížnější a jako optické vodítko často slouží struktura stropu. „My jsme v Chomutově jeblí, furt jezdíme v dráze. Přitom u nás na bazénu máme nahoře rovnou lištu. Ale jak přijedeme jinam, tak je to na tužku. Tady byla na stropě čára, ale asi blbě seřízlá. Ale možná se na strop soustředím až moc a pak dělám blbosti," dodal Franta.
Apostalon po rozplavbě mrzel pomalejší závěr. „Nejsem smutná, ale nejsem ani šťastná. Chtěla bych jít pod 25 sekund, ale ztrácím na konci. Posledních patnáct metrů musím zrychlit. Start a výjezd nebyly zlé," hodnotila česká reprezentantka trvale žijící v USA.
