Mám problém, přiznal si. Teď získal medaili, kterou si ale na krk musel věšet sám

Spíš jsem rád za tu medaili, protože jsem dopředu říkal, že to tu beru spíš jako mistrovství Evropy než olympijskou nominaci. Soustředil jsem, abych se dostal do finále a tam zajel top jízdu, na kterou jsem dlouho trénoval. Úplně se mi to nepovedlo, což mě trošku mrzí, ale jsem rád, že to stačilo na medaili.

Trať byla hodně těžká, zvlášť pro nás singlíře. Kajakáři to projeli, mají list na každé straně, ale pro singlíře je těžké se vejít do branek, které jsou přesazené a blízko u sebe. Tomu odpovídaly dotyky ve finále, tak můžu být rád, že jsem se dotkl jen jednou.

My jsme rádi, kolik diváků, kamarádů a známých dorazilo. Díky skvělým komentátorům tu byla atmosféra, která jinde ve světě není, tak si toho važme. Ale také bych rád řekl, že se můžeme plácat po ramenou, kolik máme medailí, byli jsme hodně úspěšní. Ale je třeba také říct, že jsme měli obrovskou výhodu, že jsme tu půl roku trénovali a cizinci tu nejezdili.

Hodně divný.

Tolik času jsme teď spolu netrávili, ale myslím, že spíš on. Na tom jsem hodně zapracoval. Dřív jsem měl problém, že jsem byl hodně nervózní před startem, teď jsem se na jízdu těšil a spíš mě nebavilo čekání. Takže bych to tipoval na něj.

Mně se zdálo, že mě čekají státnice a vůbec nic na ně neumím. Nerozumím, jak se mi to dostalo do hlavy, ale v šest ráno jsem se vzbudil s tím, že jdu na státnice a neumím vůbec nic. (úsměv)

Chtěl bych Honzovi hodně poděkovat, myslím, že se z nás stali i hodně dobří kamarádi. Získal jsem od něj cenné rady, je to na mně vidět, hlavně to sám cítím. Už tím, že jsem si připustil, že s tím mám problém a začal jsem na tom pracovat. Jsem hodně hrdý a říct si, že mám problém, je hodně těžké. Přitom ho má víc sportovců. Já se Honzovi hodně otevřel, a to mi pomohlo.