Článek
Před dvěma lety se stala v Šanghaji akademickou mistryní světa na skifu, s olympijskou vítězkou Mirkou Topinkovou závodila na světovém šampionátu ve čtyřce bez kormidelníka, než vytvořila dvojku se svojí o dva roky mladší sestrou Annou, rovněž studentkou medicíny.
Na sociálních sítích si říkají Frog sisters a rozhodly se poprat o olympiádu. „My si řekly, že budeme spolu veslovat, dokud nás to baví, sedly jsme si a možnost zabojovat na olympijské kvalifikaci by byla samozřejmě sen každého sportovce, i když i doma máme kvalitní konkurenci,“ připomíná veslařka původem z Děčína.
Olympijskou kvalifikaci v Luzernu ale stejně jako samotné hry v Tokiu odsunula pandemie koronaviru, která Žabové přihrála nečekanou školní praxi. Přes organizaci dobrovolníků v rámci 3. lékařské fakulty nabídla své služby.
„Měla jsem mít před státnicemi přípravu v nemocnici, ale tu teď zakázali, tak by mi bylo hloupé sedět doma, a zapsala jsem se, že pomůžu, kde bude třeba,“ popisuje.
Poptávka přišla přímo ze zdánlivě nejrizikovějšího místa – stanu ve vinohradské nemocnici, kam jezdí lidé s podezřením na nemoc covid-19 odevzdávat vzorky. „Trochu jsem se nejdřív lekla,“ přiznává Žabová.
„Ale pak jsem zjistila, kolik ochranných pomůcek máme, tak je to svým způsobem výzva, která mě může připravit na práci lékařky, i když je to úplně něco jiného, než jsme se učili,“ líčí.
A tak se dvakrát týdně téměř hodinu obléká do ochranného obleku. Co na sebe navléká? „Holinky, jednorázové chirurgické oblečení, další bílý overal přes hlavu, dvoje rukavice, kdyby se jedny protrhly, ochranné brýle, respirátor, ústenku a štít přes obličej,“ vyjmenovává.
Lucie Žabová na skifu.
Takto navlečená tráví dvanáctihodinovou směnu, což obzvlášť s příchodem letních teplot není nic příjemného. „První služba byla náročná, hlavně co se týče dýchání. Ale zvyknete si, a když víte, že děláte záslužnou činnost, předčí to ty negativní pocity,“ ujišťuje.
Studenti nesmějí přímo odebírat vzorky, a tak Žabová asistuje zdravotní sestře, která provádí stěr. Pak převezme vzorek, zaeviduje ho, uloží do lednice a stále dokola. Rukama jí tak projdou i desítky pozitivních vzorků.
„Obavy z případné nákazy? Samozřejmě to člověk v hlavě má,“ neskrývá. „Ale dodržujeme všechny zásady, jsme maximálně opatrní, pro jistotu odevzdáváme kontakty na všechny, s nimiž se potkáme. A musíme věřit, nic jiného nám nezbývá,“ pousměje se.
Služby má zatím rozepsané do konce dubna, nevylučuje, že bude pokračovat i dál. „Zatím stejně nevíme, jestli nějaké závody letos vůbec budou, tak má práce trochu přednost před tréninkem. Ale veslování je pro mě psychickým odpočinkem a jsem ráda, že teď už můžeme zase chodit na vodu,“ pochvaluje si Žabová, která by v budoucnu ráda své vášně propojila a věnovala se práci sportovní lékařky.
