Článek
Vyhráli své čtvrtfinále i semifinále, čeští příznivci na zaplněných tribunách byli o víkendu zvědavi hlavně na jejich vystoupení. Vloni na olympiádě v Tokiu dojeli čtvrtí, ale na mistrovství světa jeli A finále společně poprvé. Za sebou v něm nechali jen francouzskou posádku, k vysněným stupňům vítězům chyběly více než tři sekundy.
„Páté místo je krásné, ale po předchozích jízdách jsme pomýšleli na lepší umístění,“ vystihl rozpoložení posádky šestadvacetiletý Šimánek. Na páté příčce se Češi drželi od poloviny trati a už neměli síly se posunout výš.
„Stálo nás hodně sil držet se s nejlepšími, to byl rozdíl oproti předchozím jízdám. Měli jsme tři výborné závody a potřebovali ten čtvrtý, který bohužel nevyšel,“ srovnával.
„Dávali jsem do toho mnohem víc sil než v předešlých jízdách, ale loď tolik neklouzala. Jezdíme spolu nějakou dobu a je vidět, že trvá, než se naučíte jezdit o medaile. Nezbylo nám než bojovat,“ přiznával zanedlouho čtyřicetiletý Vraštil.
Pár minut po závodě toho měl plné zuby, seděl opřený o schody. „Jsem úplně vyčerpaný. Posledních sto metrů mi bylo fakt zle. Tam pomáhali fanoušci, že jsme se snažili zmáčknout. Ale když tam nic není, už je to takové mlácení prázdné slámy,“ hlásil.
Miroslav Vraštil (vlevo) a Jiří Šimánek v cílí ve finále lehkých vah v Račicích.
K vyčerpání lehkovážných veslařů přispívá i nutnost držet závodní váhu v průměru pod 70 kilogramy. Také jim hned do loděnice po závodě přinesl jejich kamarád krabici s koláčem.
„Jenže po závodě stejně nemáte na nic chuť, je vám zle. Možná večer, k tomu nějakou limonádu,“ pousmál se Šimánek. „Týden sjíždím na Youtube michelinské restaurace, pak se jdu potrápit do místní jídelny. Takže si dělám celý týden chutě, ale teď je mi špatně,“ přiznával i Vraštil, že se hned na hody nechystal.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Zatímco jeho parťák už může po vrcholu sezony odpočívat, Vraštila čeká hned v neděli přesun na Havaj. Žádná dovolená, ale třetí účast na prestižním triatlonovém Ironmanovi.
„Snažil jsem se celou dobu myšlenky oddělovat. Když tu závodíte šest minut, necháte tam vše a pak nemůžete ujít sto metrů, je pro hlavu představa devítihodinového závodu noční můra,“ vyprávěl Vraštil, jenž už na Havaji závodil dvakrát.
Pak bude prostor s trenérem Michalem Vabrouškem zhodnotit sezonu a říct si, co dál. Společnou budoucnost plánovali odvíjet právě od výsledku v Račicích. A i když to naplno neřekli, je zřejmé, že se v lodi potkají i v dalších letech.
„Musíme si to uležet a promyslet, ale myslím, že to je znamení, že bychom chtěli pokračovat. S největší pravděpodobností ano,“ vyprávěl Šimánek a jeho parťák přikyvoval.
