Článek
Nejste sami překvapení, jak suverénně jste prošli do sobotního finále?
Vraštil: Léta jsme byli spíše na pomezí béčka a áčka, strašně moc jsme se snažili dostat do hlavního finále, často nám to uteklo o fous nebo jsme na to prostě neměli. Teprve loni se začalo dařit, byli jsme čtvrtí na olympiádě. Letos se nám povedlo formu správně načasovat, skládačka do sebe zapadla. Za tři týdny mi bude čtyřicet, ale jsem na tom nejlépe, co jsem kdy byl. Cítím se skvěle i díky Jirkovi, který je mi jednoznačně nejlepším parťákem. Ve dvou nám to jede super.
Šimánek: Myslím, že jsme celý rok jezdili to, na co jsme měli. Tady jsme se výborně připravili. Máme dobrou náladu i dobrou váhu. vše do sebe zapadá. Proto nám to tak jede. V lehkých vahách jsou takové maličkosti, které když přidáte, tak v cíli najdete jednu sekundu, kterou potřebujete. Doufejme, že se nás to bude držet až do sobotního finále, moc si vážím toho, jak jsme dokázali projít sítem mezi těch šest nejlepších lodí.
Dvojskif lehkých vah Miroslav Vraštil, Jiří Šimánek suverénně ovládl semifinálovou jízdu na MS v Račicích
Cítíte se pod dojmem výkonů adepty na medaili?
Šimánek: Cítím, že to může klapnout, ale rozhodně bych o nás jako o favoritech nemluvit. Italové, Irové, to jsou největší špičky této disciplíny. Nelze podcenit ani Švýcary, Francouze, Ukrajince, ale myslím, že je třetí místo otevřené.
Vraštil: Už po kempu v Chorvatsku, kde jsme trénovali s bratry Sinkovičovými, kteří jsou tady taky jednoznační, tak tam jsme nabrali sebevědomí. Byli jsme pro ně rovnocenní partneři, žádný sparing do počtu, ale často jsme udávali v tréninku tempo. Tady jsme se po rozjížďce ujistili, že to nebyla náhoda. Že jsme na tom opravdu dobře.
Bude teď hodně důležité zvládnout psychické vypětí?
Vraštil: To nejhorší už je pryč. Veslování je fakt dřina, hodně tvrdý, silový sport, ale největší stres byl před středečním čtvrtfinále. Teď jsme před semifinále neměli den volna, takže ani nebyl čas, aby se nám to v hlavě rozleželo. Finále už je za odměnu, může se stát cokoli. Pojedeme, jak nejlépe umíme, může to být náš poslední závod.
Kolik sil vám pro finále ještě zbylo?
Vraštil: Vždycky jsme jezdili závody zezadu. I když jsme se hodně snažili, neuměli jsme to s těmi nejlepšími rozjet. Pak je děsně složitý se rozhodnout pro finiš, my ho někdy dělali už 800 metrů před cílem. Tady nám to ale sedne, už na pětistovce jsme vpředu, takže to máme pod kontrolou. A všechno je jednodušší. Ve čtvrtfinále jsme ani nemuseli finišovat. Dneska jsme do toho šlápli až posledních 250 metrů, což nebylo nutné, ale chtěli jsme vyhrát.
Co budete do sobotního startu dělat?
Šimánek: Vážně přemýšlím, že bych jel do Prahy odvolit, jsem tam autem za 40 minut. Musíme jít s čistou hlavou do finále, věřit tělu, hodně odpočívat. takže budu ležet na pokoji a koukat na seriály.
Vraštil: A hlavně bude spát, Jirka chodí už v osm večer spát a říká, že když spí, tak není nervózní a nemá hlad. Vstane v 5.50, jde na snídani a pak zase usne do osmi do rána. Já tam mezitím čumím.
Šimánek: Když zalehnete v osm večer, tak chvilku trvá, než usnete. Před semifinále jsem se docela převaloval, hlava na to myslí, ale zabral jsem se a finále, to je pro nás neskutečná věc. Tady umocněné tím, že v Račicích snad přijde spousta lidí.
Vraštil: Pro nás je to první velké finále a chceme si ho maximálně užít, ať to stojí za to.
