Článek
Právě tamní areál ve městě Susaki si ve spolupráci s Českým olympijským výborem zvolil jako zázemí pro přípravu na olympiádu v Tokiu. A vypraví se tam i příští rok. „Před námi budou závodit veslaři, tak bychom přímo v dějišti her stejně nemohli trénovat. Proto jsme si našli tohle místo a do Tokia vyrazíme jako na normální závody,“ plánuje.
Poprvé Japonsko okusil před dvěma lety. „A to jsem myslel, že se tam zblázním,“ přiznává šestadvacetiletý Fuksa. „Japonci mi lezli na nervy, byl jsem hotovej z toho, jak na všechno měli nějaká pravidla,“ přiznává.
Kanoista Martin Fuksa se svým portrétem při křtu kalendáře společnosti Sport Invest.
Teď je na odlišnou mentalitu připravený mnohem lépe. „Už jsem věděl, do čeho jdu, co můžu a co ne. Najednou mi tam všechno přijde úplně přirozené a jsem rád za to, jací jsou a co všechno pro nás udělají,“ pochvaluje si.
A tak ocenil, že na měsíčním kempu měl dům přímo u vody, který Japonci nově postavili. „Dřív jsme museli asi hodinu dojíždět, teď jsme chodili 70 metrů na vodu, patnáct metrů do posilovny, úplný ideál,“ rozplýval se.
Měsíc strávil v Japonsku se svým bratrem Petrem, s nímž se na deblkanoi nominoval na olympiádu, a jejich tatínkem a zároveň trenérem. Novou posilou rodinného týmu pak byla Eliška Vondrová, bývalá veslařka, která Fuksovým vařila.
„Nachystala nám, co jsme si řekli. Mám specifický jídelníček, hodně brambor, těstovin, kuřecího a hovězího, míň těch prasáren. Navíc Eliška mluví japonsky, což bylo velké plus,“ kvituje Fuksa, který si nechal zajít chuť na místní stravu.
„Sice mě láká, ale pořád nám dělali smažené a vepřové, což není ideální. A rýži sice miluju, ale důležitá je pestrá strava,“ vysvětloval.
